Hudba

Oonagh

2. května 2017 v 18:08 | Neri
Chcete-li si poslechnout řádnou "vílí hudbu", určitě můžu doporučit svůj nový objev, německou zpěvačku Oonagh. Narazila jsem na ni v souvislosti s proslavenější hudební skupinou Celtic Woman, neb byla součástí jejich videoklipu k písni Tír na Nóg. Sama vytváří podobnou hudbu, melodickou, často odkazující na příběhy Tolkiena, třeba knihu Silmarilion, jednoduše - má ráda elfskou tématiku, ale má i píseň o Matce zemi - Gäa (Gaia). Zpívá německy, občas s prvky tolkienovské elfštiny, ale i když textu jakožto angličtinářka nerozumím, její písně jsou dost kouzelné na to, aby si mě získaly i tak. Také se mi velmi líbí její videoklipy, většinou v přírodě, ještě si oblékne krásné šaty… Podezírám toto stvoření, už z volby témat, vzhledu a vystupování, že je také víla. Vílí písně od víly, co víc si můžete přát :-)





Její umělecké jméno Oonagh je jménem keltské bohyně tvořivosti, vlastním jménem je Senta-Sofia Delliponti, což jak sami vidíte, nezní typicky německy - zřejmě proto, že její rodina má spíše italské kořeny. Narodila se 16. dubna 1990 ve znamení berana a studovala zpěv v Berlíně. Mimoto má za sebou několik pěveckých zkušeností, např. účast v talentové soutěži. Své první album Oonagh vydala v roce 2014, posléze jí vyšly ještě další dvě - Aeria a Märchen enden gut.









Ukázky:


Aktuální playlist - aneb dlouho nebyly písničky

14. července 2016 v 9:05 | Neri
Kdysi jsem měla ve zvyku se dělit o písničky, které mi zrovna hrají v uších a hlavě, novinky, které mě zaujaly. Teď už jsem to dlouho neudělala, ale dnes to chci napravit a protože jich je hodně, tak tady máte celý playlist :-) Dnes to bude různorodá směsice, staré i novější, pop, rock, metal, zkrátka uvidíte jaké šílenosti běžně poslouchám. Všímat si můžete i témat písniček. Skoro vždycky poslouchám jen věci, které se mnou (i textově) nějak souvisí.

BTW, úžasná zpráva, se kterou jsem se zatím nepochlubila. V srpnu, přesněji 6. 8., jsu na koncert - a teď se podržte - WITHIN TEMPTATION! Tedy si mojí nejoblíbenější skupiny vůbec, co si pamatuji. Zbožňuju jejich písničky asi tak od čtrnácti a teď jim můžu jít na koncert. Nikdy jsem na tak velkém konertu nebyla, max. komornější jako Asonance nebo XIII. století, ale teď mě čeká pemiéra a zrovna s těmi, které jsem ani nemyslela, že někdy uvidím. A nikoli v Praze, ale tady, v Ostravě. Takže jsem nadšená a docela se i těším, přes to, jak je obvykle těžké ve mně vykřesat byť jen jiskřičku radosti. Jej!

Edit: Tak vložit celý playlist mi nejde, blog zlobí :-/ Tady máte alespoň odkaz https://www.youtube.com/playlist?list=PLDLkctg-28K2Ei0mqtoA70WllEoNODbkR

S vánoční písní na rtech

3. prosince 2014 v 11:13 | Neri
Pohanské Vánoce s křesťanskou hudbou? To přece ne! Mnoho pohanů má jistě v nelibosti křesťanské koledy, někdy tuto nelibost lze nazvat až odporem. Ano, jsou i takoví, kterým koledy nevadí a jsou vánoční písně, které nemají nic společného s náboženstvím. Jsou písně s hezkou melodií, ale text iritující. Je snad nějaký důvod, proč by si měl pohan zpívat o Ježíškovi v jesličkách? A tak vznikají písničky, které jsou pohanským přepracováním koled. Anebo písničky nevánoční, které se ale alespoň zabývají zimní tématikou. A tak pokud nechcete mít v domě na Vánoce ticho, račte si vybrat.

Nejprve zapátráme v zahraničí, neboť tam jsou daleko před námi i v nekřesťanských koledách:

Můžete si všimnout, že v písni "13 days of Solstice" se text značně opakuje, všechny položky vyjmenuje zpěvačka až na konci, proto pro vás přeložím ten poslední úsek textu: Na třináctý den slunovratu mi můj coven dal… 13 hořících svící, 12 vařících kotlíků, 11 schnoucích bylin, 10 kvetoucích květin, 9 bubnujících šamanů, 8 tantrických lekcí, 7 knih stínů, 6 sošek bohyně, 5 dubových holí, 4 elementy, 3 kouzla na peníze, 2 pentakly a havrana na bříze.

Další inspirativní playlist je tento, dvě nebo tři písně se opakují, ale nabízí hlavně nové. Ačkoli zrovna píseň Yule je i přes svůj název textově nevhodná… U "What night is this?" si můžete všimnout, že píseň má melodii Greensleeves. Bohužel… ani v zahraničí nenacházíme moc čistě nových písní.

Z českých luhů a hájů pak stojí za zmínku třeba tento pokus o píseň k zimnímu slunovratu. Anebo pak tato píseň. A nakonec - Brontosauři. Ale samozřejmě, pokud máte trochu hudebního talentu, můžete nějakou pohansky vánoční/slunovratovou složit sami. A podělit se! Bude-li mít někdo tu odvahu se pochlubit, v příštím čísle bude písnička jistě zveřejněna.

A pro inspiraci zde krátký text:

Slavnostní noc

Ticho, klid…
jaký den dnes může být?
Ať sníh je či není,
je nám to fuk,
přišel čas veselení.
Mluvte o příhodách
co váš předek zažil
a kterak dědeček
jednou rybu smažil…

Ref. Dávejte na stůl vše
co nám podzim dal,
zapalte svíce
ať noc zkrátíme nám.
Brzy jaro přijde
do té doby však
vesele pijme,
míň zima bude nám pak.
Než jaro přijde.

Rozdejte dary
dokud jsme živí a zdraví.
Je nám tu dobře,
i když večer je tmavý.
Zapalte ohně,
nemějte strach
nevzplane stromek
vymetem prach
ze svých srdcí.

Ref.

A když slunce zapadlo
a příběhy dávno došly,
když všechny děti
do postýlek odešly,
půjdeme taky spát
a věštby ve snech
budou si s námi hrát,
není se čeho bát
neožijí… snad.

Ref.




Půlměsíc

2. listopadu 2014 v 12:19 | Vénya Lunová

Můj pseudoumělecký pseudonym je Vénya Lunová, zvolila jsem si jej asi před rokem, protože jsem se nekriticky zamilovala do nočního nebe a vesmírných těles na něm viditelných. Krom toho, i lidé, kteří nikterak neuznávají alternativní a lehce esoterické smýšlení a jsou spíše praktičtí a materialisticky založení uznávají, že síla Měsíce je nepopiratelná, že se jim například při úplňku zvláštně spí, apod. Proto jsem si Lunu včlenila do svého jména, kvůli její kráse a tajemnosti. A pod tímto pseudojménem se zejména ve vodách internetu prezentuji.

Už odmala se věnuji hudbě, a to nejspíš hlavně díky mým rodičům, kteří se mnou často zpívali a hrávali mi na kytaru. Přihlásili mě do ZUŠky, ale nemůžu říci, že by se mi tam líbilo. Až dnes oceňuji dokončený první cyklus hry na flétnu a až teprve nedávno jsem se začala učit na klavír, na který teď hraji třetím rokem a na kytaru, kde jsem téměř úplný začátečník. To mi ale nebrání hrát v každé volné chvíli, která se naskytne.

Psát, rýmovat a skládat slova k sobě jsem začala již hodně dávno, ani si přesně nepamatuji, kdy. Bylo to nejspíš kvůli mému pocitu vykořenění ze společnosti, odlišnosti od svých vrstevníků a naprosto jiných zájmů od většiny lidí, které jsem znala. A tak jsem psala. Příběhy, básničky, občas i nějaká zamilovaná vyznání, jak už to tak bývá, o světě, o společnosti, o přírodě, o tajemnu, o vůli něco dokázat… Za svůj prozatímní největší úspěch na tomto poli považuji své autorské čtení, které mi umožnila výše zmíněná Základní umělecká škola, za což jsem moc vděčná. Posunulo mě to dál a dalo mi to další naději tvořit.

Spojovat mluvené slovo a hudbu jsem začala teprve nedávno. Musela jsem se nejprve naučit pozitivněji myslet, být mnohem šťastnější a vyrovnanější, všímat si i těch hezkých a příjemných stránek světa a celkově změnit svůj způsob nahlížení na svět. Ale myslím, že se mi to povedlo, a to považuji po letech trápení za skutečný úspěch. A abych mohla svou radost a pochopení sdílet s ostatními, začala jsem svou hudbu nahrávat. Ne všechny mé písničky jsou pozitivní, ale tak už to v životě chodí. Navíc si myslím, že dnes už jim nechybí nadhled, který byste u mé předchozí tvorby marně hledali.

A teď už bych za sebe nechala mluvit mou hudbu, kterou si můžete poslechnout na www.bandzone.cz/pulmesic, doporučuji zejména písničku I feel green, kterou jsem napsala speciálně pro Vílí magazín. Je o tom, jak v některých z nás stále sílí láska k přírodě. A že v nás i přes veškeré všední starosti dřímá skrytý elf. Pak také můžete navštívit můj youtube kanál Vénya Lunová, zde doporučuji ke zhlédnutí píseň Podzimní paní (https://www.youtube.com/watch?v=oBOGBxR-LYk), jednu z mých oblíbených.

Zdravím všechny čtenáře Vílího magazínu a budu ráda, když se zde zastaví odpočinout si od stále se zrychlujícího světa a po přečtení těchto článků vyrazí například do lesa na procházku, třeba i s písničkou na rtech.

Vénya Lunová

Mediaeval Baebes

7. září 2014 v 15:37 | Neri

Už podle názvu lze usoudit, že tato skupina bude něco netradičního, tedy alespoň pokud umíte trochu anglicky. V překladu to totiž znamená "středověké dívky", ač můžete být zaskočeni zvláštním zápisem. To je ta věc, co je na této skupině zvláštní. Nejen, že má písně se středověkou, až pohádkovou tématikou, ale navíc jsou jejich texty psány starou angličtinou. Ukážu vám to na tomto krátkém úryvku z písně Kilmeny:

Kilmeny look'd up wI' lovely grace, but nae smile was seen on Kilmeny's face;
As still was her look, and as still was her e'e, as the stillness that lay on the emerant lea,
or the mist that sleeps on a waveless sea

Tak co, dokázali byste píseň přeložit? Některá slova určitě, jiná jsou neznámá a nezvyklá. Tímto ale zajímavosti o skupině nekončí. Jistě není překvapením, že jejími členy jsou jen mladé ženy, které se rády předvádí v krásných šatech. Používají jen minimum nástrojů, jejich hlavním hudebním prostředkem je zpěv.

Jako ukázku si můžete poslechnout tento playlist.

Za zakladatelku skupiny je považována Katharine Blake, dřívější členka skupiny Miranda Sex Garden. Na oficiálních stránkách o skupině se píše: "Příběh Mediaeval Baebes započal v roce 1996, kdy se skupina přítelkyň vloupala na londýnský hřbitov a zpívala společně, oděná ve volném bílém šatu a s břečťanovými věnci na hlavách." Snad ten netradiční počátek může za to, že se časem skupina vyhoupla mezi ty úspěšné, vydala několik alb, podílela se na hudebním doprovodu k filmu Panenská královna (The Virgin Queen) a dodnes koncertuje ve své stabilní šestici (Katharine Blake, Sophie Ramsay, Clare Marika Edmondson, Melpomeni Kermanidou, Emily Alice Ovenden a Josephine Ravenheart). Potkat tyto dámy s flétnami někde v lese, jeden by si je mohl splést i s bandou víl, nemyslíte?

Zdrojem obrázku je oficiální web skupiny.
 
 

Reklama