Pauza

10. června 2018 v 18:26 | Neri |  Oznámení
Beru si "dovolenou", po dobu neurčitou nebudu přispívat zde na blog (na pracovní asi sem tam ano, až začnou prázdniny).

Ne, že bych letos přispívala nějak často. Ale momentálně prostě psát nechci. Staré příspěvky samozřejmě zůstávají k dispozici.

Důvod?

Potřebuju čas a klid na "léčbu zlomeniny srdce". Dodělám dvě zbývající zkoušky, přestěhuju se na prázdniny k rodině a budu trávit čas naprosto neefektivně koukáním na seriály, hraním her a možná trochu prací a šitím kabátu na zimu. Možná si najdu brigádu, možná ne, každopádně znám tahle období a vím, že toho moc dělat nebudu, protože toho nebudu psychicky schopná. Emoce (smutek a bolest obzvlášť) jsou vtipná věc, udělají z normálně fungujícího člověka zombie, která se na nic nesoustředí, všechno jí padá z ruky a ustavičně brečí. Věřím, že čím míň na sebe budu tlačit, tím rychleji se z toho dostanu.

Kromě toho chci být součástí "duchovní komunity" co nejméně. Čím dál víc se mi ukazuje, že nemá příliš smysl sdílet svou cestu a rady atd. Možná občas je něco užitečné, ale většinou si každý musí na to své přijít sám, jinak nepochopí, neuvěří. Každý je někde jinde. Pokud je někdo v nějaké oblasti/lekci/řešení problému před vámi, může vám poradit, ale nepomůže vám to. Tohle se nedá rozumem urychlit. A pokud jste s někým ve stejném bodě, buď řešíte stejný problém a nevíte oba co s ním a nepomůžete si... nebo jste ho oba vyřešili a pomoc nepotřebujete. Každopádně mám teď dojem, že je ztráta času tyhle věci s kýmkoli řešit. Co má přijít stejně přijde a pokud tím mám projít, tak tím projdu, ale pravděpodobně mi nikdo nepomůže. Musí se to zažít. A krom toho je v téhle komunitě taky spousta nešvarů (posedlost vylepšováním se, spiritual bypassing, zavrhování ega a materiálního světa, kastování lidí na více a méně duchovně vyspělé, démonizace "negativity", ... a vůbec neustálé hodnocení, co je dobré a špatné - cítit, být - a celkově povyšování se nad vše "přízemní, negativní, skutečné a fuj"), které už mi lezou na nervy a nechci se jimi zabývat a narážet na ně. Je to ztráta mého času a energie. To, co se v mém životě prokázalo jako opravdu užitečné a důležité, už nebývá náplní tolika článků a seminářů, protože to není rychlé a bezbolestné, jako nějaká meditace, která slibuje, že mávnutím kouzelného proutku napraví vaše vztahy nebo přinese peníze. Ostatně, všechno, co člověk opravdu potřebuje vědět o "cestě za snem" si přečte v Coelhově Alchymistovi. Někdy musíte projít celý svět, abyste našli poklad u vás na dvorku (v sobě?).

Prostě v tom už příliš nevidím smysl. Takže teď si budu žít svůj život mimo tohle všechno co nejvíc to půjde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hana hana | 10. června 2018 v 20:24 | Reagovat

gratuluji..to je to nejlepší rozhodnutí. Vše je přesně tak,jak píšete..Nejlépe je žít prostou realitu se vším co k tomu patří..kašlat na zkoumání ega apod...A opravdu nikdo nikomu vlastně nepomůže..každý má svůj originál

2 Nielian Nielian | E-mail | Web | 11. června 2018 v 12:44 | Reagovat

Chápu... je to smutné. Mnoho lidí do jakékoli ne docela mainstreamové komunity přichází pro přijetí, které jinde nenašli, a chtějí být sami sebou, bez soudů a škatulek. A dopadá to... všelijak. Těším se na články pracovní :)

3 Vénya Vénya | 13. června 2018 v 19:21 | Reagovat

Trochu mě to mrzí, protože mně tu pomáhalo to vědomí, že se necítím ve svých problémech sama. Ale úplně tě chápu, taky jsem na tohle všechno zanevřela :) A je mi tak líp a možná se posouvám víc a rychleji, než před tím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama