Co obnáší studium psychologie I.

9. ledna 2018 v 8:33 | Neri |  Psychologie
Psychologie je velmi oblíbený, žádaný a prestižní obor, na který se každý rok hlásí až tisíc studentů. Univerzity ale většinou přijímají méně než sto uchazečů, záleží na roku, někdy je to kolem 60, někdy 80, někdy i méně. Tak jsem trochu hrdá, že jsem se tam dostala :-) A jelikož (zatím úspěšně) končím první semestr a už mám trochu přehled, jak to u nás chodí, ráda bych napsala dva články o tom, co obnáší studium psychologie, jak se tam dostat, co je třeba si rozmyslet, než vůbec nastoupíte a všechny ty povzbuzující, ale hlavně odrazující věci, které je dobré znát, pokud chcete být studovaným psychologem. A vím, že mnoho duchovně založených lidí s psychologií tak trochu laškuje.

Já sama už četla pár článků o přijímacích zkouškách z psychologie, takže vím, že existují a nejsem až tak originální... nicméně ráda podám i svůj, trochu jiný pohled a zmíním věci, které mi jiné články předem neřekly.

Mimochodem, v druhé části tohoto článku, která vyjde příště/později se zaměřím na to, jaké věci probíráme, jaké knihy čteme a co je pro vás dobré vědět nejen, pokud chcete studovat, ale hlavně, pokud jste už vystudovali něco jiného a teď si děláte třeba psychoterapeutický výcvik nebo pracujete jako kouči nebo podobné pomáhající povolání, psychologie vás zajímá, chcete si doplnit vzdělání samostudiem a získat základy. Tak vám doporučím, na co se zaměřit, co si přečíst, co se naučit.

Teď už ale k samotnému studiu psychologie.


Co vzít na vědomí, než se pustím do studia psychologie?

Spousta studentů se vrhá do studia psychologie (a na přijímací zkoušky) s poněkud naivní představou o tom, co budou studovat a jaké to bude, být psychologem. Myslím, že bude lepší vám dát rovnou pravdu o tom, ja to je a funguje, než abyste podstoupili to martyrium těžkých přijímacích zkoušek a pak zjistili, že ta psychologie vlastně není pro vás.

Za prvé, proč jdete studovat psychologii? Připadá vám jako zajímavý obor, ale vlastně o ní toho moc nevíte? To je špatný výchozí bod, říkám rovnou, psychologie je obor pro nadšence, takže... přečtěte si poctivě pár knih, spoustu článků a ujasněte si, jestli je to opravdu něco, co vás baví a zajímá. Během studia a i před ním, na přijímačky, toho budete muset přečíst hodně a když vás to bude nudit, jen těžko se prokoušete ke státnicím.

Milujete psychologii jako takovou, zajímá vás natolik, že byste klidně o ní četli pořád a šli i do výzkumu? Pokud vás zajímá psychologie jako taková, je to super, zkuste to. Možná myslíte, že to je jen něco pro budoucí psychology, ale ne, je to vědecký a výzkumný obor jako každý jiný a jestli vás baví dělat "pokusy s lidmi" (humánní, ovšemže), zkuste to. Možná je taky docela dobrou motivací, když chcete poznat sám sebe z psychologického hlediska.

Chcete být psycholog a pomáhat lidem... ano, takových lidí, co to bere jako poslání, jde studovat psychologii hodně. Ironicky je to ta nejvíc "problémová" skupina studentů. Mají totiž nereálná očekávání a někdy ani netuší, co všechno je čeká (i po škole) aby se psychology opravdu stali a nemají dostatečnou motivaci, aby to zvládli. Z mého pohledu je totiž lepší motivací k dokončení psychologie fakt, že vás baví a zajímá, spíše než to, že chcete být psycholog z povolání. Ale ovšem, pokud chcete být psycholog z povolání, musíte mít patřičné vzdělání.


Klinický psycholog, psycholog, psychoterapeut... poradce, kouč?

Klinický psycholog je něco jako doktor. Není to samozřejmě doktor, ale musí mít zhruba stejný objem vzdělání, může pracovat na pojišťovnu a obvykle se věnuje lidem s těžkými poruchami, pomáhá v nemocnicích, příp. poskytuje psychoterapii. Aby se člověk stal klinickým psychologem, musí vystudovat 5 let psychologie (nebo víc). Musí být jednooborová, obvykle z filozofické fakulty. Po studiích ale ještě není oprávněn k tomu, aby byl klinický psycholog. Na to potřebuje atestaci. Na atestaci potřebujete předastetační přípravu, která trvá zpravidla 5 let (praxe). Chcete- li dělat psychoterapii na pojišťovnu, potřebujete ještě k tomu specifický psychoterapeutický výcvik. Takže 5 let školy, 5 let praxe, pak nějaké zkoušky (všechny si platíte sami), ideálně i nějaké další kurzy bokem. Dejme tomu, že za 11 - 15 let od počátku studií se stanete klinickým psychologem. To jsou vyhlídky, co?

Klasický psycholog je vlastně každý, kdo má těch 5 let jednooborové psychologie, do praxe však budete potřebovat ještě další kurzy (např. pro různé diagnostické metody), protože škola vás na praxi příliš nepřipraví a ideálně i psychoterapeutický výcvik, který může trvat cca 3 roky, zahrnuje vaši vlastní psychoterapii (docházíte k někomu), praxi s klientem a školení/přednášky. V zásadě ale můžete být zaměstnaní jako psycholog (školní, firemní, atd.) hned po škole. Teoreticky můžete mít i vlastní praxi, ale pojišťovna vám smlouvu nedá, klienti si musí platit sami - taxa bývá 500 - 700 na hodinu a věřte tomu, že ti na pojišťovnu mají narváno, zatímco platit 500 za hod se málokomu chce a konkurence je veliká.

Psychoterapeut není zákonem úplně definován, obvykle je psychoterapeutem někdo, kdo má alespoň výcvik, je už pak jedno, co vystudoval. Ale mnoho výcviků chce psychologii nebo příbuzný obor už vystudovaný, nevezmou vás tam bez toho.

Všchni ti poradci, kouči, duchovní mentoři... nemusí mít žádné vzdělání. Pokud chcete dělat tohle a vědecká psychologie vás nudí, nemá smysl ji studovat. Protože to, co budete studovat, je věda, ne řeči, jak být empatický a hodný :-)


Obsah studia

Studium psychologie trvá pět let, pokud tedy chcete být psychologem. Můžete vystudovat jen 3 roky bakaláře a pak už na navazující nejít, nicméně s bakalářským stupněm nemůžete být psycholog, max. marketér, personalista, apod. Zkrátka cokoli, kde využijete psychologii, ale nemusíte na to být psycholog... nebo nějak specificky vzdělaný.

První tři roky se na psychologii učíte JEN teorii. Nikdo vám neřekne, jak jednat s klientem, jak poznat sám sebe, nebudete probírat léčbu žádných poruch. Budete se učit jak funguje lidská mysl - paměť, smysly, myšlení. Budete se učit biologii a základy neurověd, aneb jak funguje tělo a mozek. Budete se učit dějiny psychologie a pak teoreticky, obecně, různé pod-obory, jako je sociální psychologie, evoluční, vývojová, ... V zásadě budete znát nejznámější teorie, ale tou zajímavou věcí na psychologii je, že tam je máloco pevně dané. Spousta věcí není úplně prokázána, některé výzkumy není možné opakovat z etických důvodů, poznání se pořád mění, takže je to skvělý a dynamický obor pro výzkum a občas náročný obor pro studium. Dostanete základní přehled, nic se nenaučíte pořádně do hloubky (pokud se tomu nebudete věnovat ve volném čase). Na to není prostor. My máme různé povinně-volitelné předměty, které se zabývají hlouběji určitými oblastmi (např. psychosomatika, nadání u dětí). Výběr takových předmětů - vaše profilace - je na vás. Ale počítejte s tím, že se budete učit teorii, sice psychologickou, ale teorii. Smiřte se s tím předem, nebudete pak fňukat nad tím, že chcete něco do praxe a tohle vám nepomůže navázat kontak s klientem :-)

Magisterský stupeň už se zabývá více věcmi do praxe, ale je to pořád dost obecné a nenaučí vás opravdu jednat s klienty. Proberete si nějaké diagnostické metody, aplikované disciplíny psychologie, ale také, jak provádět výzkum, protože ne každý jde do praxe, někdo pokračuje na doktorském a stane se vědeckým psychologem. Samozřejmě je to pro mnoho lidí zajímavější než ty první tři roky, dostane se víc do hloubky a přiblíží se skutečné práci psychologa. Nečekejte od toho však něco, já nevím, jako že budete sedět a hloubat nad tím, jak řešit konkrétní problém nějakého člověka :-)



Tohle mě neodradilo, chci studovat!

Dobrá, dobrá, pokud jste si jistí, že i tak chcete zkusit studium psychologie na VŠ, řeknu vám, jak je to s přijímačkami.



Pokud se chcete dostat na psychologii, je vlastně úplně jedno, jakou střední školu jste vystudovali. Budou se vám hodit znalosti z biologie, ale to je tak všechno. To, co budete potřebovat k přijímačkám, se stejně musíte naučit sami, troufám si tvrdit, že vám to žádná škola nedá. Je to výhoda právě proto, že vám studium psychologie není uzavřeno, ani pokud jste studovali úplně jiný obor, třeba, zahradnictví. Nevýhoda je v tom, že si musíte vážně máknout, abyste se tam dostali.

Já studuji na FF MUNI v Brně, takže svou vlastní zkušenost mohu poskytnout pouze z jejich přijímaček. Hodně věcí ale bude podobných i na jiných VŠ. Kde lze studovat psychologii snadno najdete na google. Nejprestižnější a nejžádanější jsou asi Masarykova univerzta v Brně, Karlovka v Praze a Palackého univerzita v Olomouci. Přičemž Palackého má i dálkové studium, ale vyžaduje po vás předchozí praxi (alespoň v sociální péči, vedení dětských táborů, atd.) a Karlovka má asi nejdelší přijímací řízení a největší nároky (plus bych ale neřekla, že je až tak skvělá, je to hodně akademické prostředí, možná trochu zastaralé, neposoudím, mám to z doslechu).

Přijímací řízení se obvykle skládá z oborového testu a ústní zkoušky, někde je i test studijních předpokladů. Pozor, na Masarykově univerzite nabízí psychologii dvě fakulty - sociálních studií a filozofická fakulta. Přičemž, podle mě, je do psychologické praxe lepší ta na FF - ale zatím ještě nemá schválené navazující magisterské, dřívě bylo 5 let v kuse, takže někteří spolužáci se děsí, že nebudou mít kam jít dostudovat magistra. Na fakultě sociálních studií je, pokud vím, možné dělat i Scio a není tam ústní zkouška, ale radši si to ověřte. Nicméně je tam více seminárních prací, prezentací a je to vhodnější, pokud nechcete být klasický psycholog, ale dělat třeba v tom marketingu.

Na oborový test doporučuji si opravdu přečíst literaturu, kterou mají vypsanou přímo na webu fakulty. Na jiných VŠ často chtějí i seznam četby, kde máte mít nejrůznější psychologické publikace, které jste četli. Nicméně i když u nás tohle nechtěli, na oborový test se nenaučíte jinak než tak, že budete studovat psychologii sami doma z knih. Doporučila bych učebnici bologie (my měli Biologii pro psychology od Šmardy), učebnici dějin psychologie (dobře se čte Hunt, obsáhlejší je ale asi Plháková) a jednu či dvě přehledové publikace - někomu se dobře čte Říčan, který je tenký a přímo určen pro budoucí studenty. Já přelouskala celou Psychologii Atkinsonové a Hilgarda, což je kniha, která má cca 800 stran A4. Ale bavila mě, protože má i příklady z výzkumu a dost obrázků a připadala mi přehlednější a lepší :-D Kupovat si je nemusíte, zajděte do vědecké knihovny ;-) Ale včas, ať vám je nevyfoukne před nosem někdo jiný, třeba budoucí spolužák. A až to vše přečtete, třebas si i vypíšete hlavní body, jména a výzkumy, můžete zkusit pár cvičných testů z psychologie na internetu, abyste věděli, jak na tom jste. A samozřejmě i z biologie, ta bývá v oborovém testu také. Biologie člověka, hlavně mozku, ale my tam měli i otázku kolem fází těhotenství.

Je to fuška, že, ale co jste čekali? Když tam půjdete jen tak, nenaučení, tak se nedostanete. Pamatujte, hlásí se jich třeba 900 a do druhého kola projde prvních sto. U nás bylo nutné udělat oborový test na určitý percentil a pak, pokud jste to dali, postoupilo prvních 150 dle výsledků z TSP. Pokud děláte TSP nebo podobný test studijních předpokladů, projděte si určitě testy z minulých let, které mívají fakulty zveřejněné na svých stránkách. Můžete jít na kurz TSP, ale podle mě je to zbytečné. Hlavní je si vypracovat dobrou strategii ;-) Budu mluvit o TSP Masaryčky, protože s jinými nemám zkušenost - když nepočítám VUT, ale tam to byl poněkud jiný obor.

Projděte si testy a zjištěte, které části vám jdou nejlépe. Je tam část verbální, je tam logické myšlení, početní část, ... pro mě osobně byly počty to nejhorší a verbální část to nejlepší. Pak je tam i obecný přehled - zeměpis, dějepis, ... to se nenaučíte nijak zvlášť, jsou to věci ze SŠ, něco víte, něco ne, záleží na tom, jaké chytnete otázky. Odečítají se body za nesprávné odpovědi, tipovat se tedy příliš nevyplatí. A máte časový limit. Pokud dělte TSP MUNI, buďte si jisti, že nikdo nestihne všechny otázky. Ani vy ne, ale ani ostatní, tak se tím netrapte. Udělejte nejdříve ty, co víte úplně jistě, přeskakujte. Nakonec si nechte to, na co potřebujete víc času a víte, že na to můžete přijít. Netipujte věci, o kterých nemáte ani ponětí. Tip má smysl jen, když je to 50/50 ;-) Na logickou část a na prostorovu představivost se dá naučit asi nejlíp. Otázky z logického myšlení bývají dost podobné, když se naučíte princip, máte je v kapse. I na tu prostorovou pomáhá mít předem ponětí, jak určité problémy řešit.

Nakonec, pokud projdete oborový test a TSP, musíte zvládnout ústní zkoušku. Může být i měsíc či dva po písemné a pokládají teoreticé otázky, takže si teorii zopakujte, než tam přijdete. Připravte si předem nějaké pěkné odpovědi na otázky jako: Proč chcete studovat psychologii? Proč zrovna na této škole/fakultě? Co víte o historii této fakulty a o psychologickém výzkumu na ní? Jaká oblast psychologie vás nejvíc zajímá (bod plus, pokud dokážete vyjmenovat knihy, které jste o této oblasti četli a opravdu o ní máte přehled)? Hlásíte se ještě někam jinam (nezapomeňte, že i když ano, na psychologii chcete prostě nejvíííc)? U nás také celkem drtili uchazeče ze Slovenska a moc je tam nechtěli, co jsem slyšela. Pokud tedy jste ze Slovenska a zkoušíte to u nás, připravte si hodně dobrou odpověď na to, proč studujete u nás, ne u vás, pořádně jim tu univerzitu a třebas i město vychvalte :-D

Počítejte s tím, že budete nervózní a dost toho zapomenete. Nebojte se přiznat, že nervózní jste (alespoň uvidí, že o to máte vážně zájem!), když vám něco na chvíli vypadne z hlavy. Já měla moc hodnou komisi, je to trochu i o štěstí, na koho natrefíte. Ale se zákonem přitažlivosti přece víte, že stačí se učit a věřit a ono to vyjde. A když nevyjde, asi to nemělo být. Nebo jste se snažili málo. Někteří lidé se dostanou až na třetí pokus, já bych do toho podruhé nešla. Každopádně, nakonec bych poradila, že je nejlepší na výsledku moc nelpět, mít náhradní obor a sicese snažit a učit, ale vědět, že nedostat se není konec světa. Můžete to zkusit příští rok, můžete vystudovat něco jiného a pak si udělat psychoterapeutický výcvik a pracovat s lidmi i tak.

Přihlášky se dávají tuším do února, takže kdo se bue hlásit, držím palce!
A těšte se na pokračování, kde napíšu více dopodrobna, jak studium probíhá, když už se tam dostanete.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nielian Nielian | E-mail | Web | 9. ledna 2018 v 9:49 | Reagovat

Ha! Budu trapná, opásknu to a napíšu o mém mnohem méně prestižním oboru :) Máme málo studentů, náš ústav stále řeší co s tím, a já jim chci pomoct :) Doufám, že Tě tím nenaštvu teda! Kopírování je fuj, ale tady rozhodně platí, že když dva dělají totéž, není to vůbec totéž :)

2 Nerisa Nerisa | E-mail | Web | 9. ledna 2018 v 11:00 | Reagovat

Klidně piš o svém oboru, ale myslela bych, že tam se až tolik "naivních nadšenců" nehrne :-D Možná se mýlím.

3 Nielian Nielian | Web | 17. ledna 2018 v 15:49 | Reagovat

Myslím, že spíš naopak se tam nehrnou lidi, kteří by mohli udělat volbu století, kdyby tam šli :)

4 Miky Miky | E-mail | 18. ledna 2018 v 17:43 | Reagovat

Ahoj, můžu se Tě, prosím zeptat, jak dlouho se člověk asi tak připravuje na přijímačky? Chtěla bych na dálkové studium do Olomouce, ale teprv začínám...nemám skoro nic načteno a doporučená četba skýtá asi cca 50 položek na jejich webu...takže to asi zkusím až za rok...3 měsíce asi stačit nebudou...a ještě k praxím, oni v Olomouci chtějí nějaké praxe, nevíš o tom něco? Jestli je to fakt nutné něco mít a potvrzené :( vůbec nevím, kde co shánět...? To jen kdybys věděla, vím, že studuješ v Brně. Přesto dík za radu.

5 Nerisa Nerisa | 19. ledna 2018 v 11:05 | Reagovat

Ahoj, já se připravovala asi ty tři měsíce, pokud tě to fakt baví a knížky seženeš, dá se to zvládnout - ale právě, nevím, jak to chtějí v Olomouci. Určitě je dobrý nápad kouknout na ten seznam, co za knihy tam je - nakolik jsou specificky na jedno téma nebo jestli jsou spíše přehledové. Na přijímací testy kamkoli by mělo stačit dostatečné prostudování těch přehledových publikací (např. od Říčana, Psychologie Atkinsonové a Hilgarda, nějaké ty dějiny). Nicméně myslím, že v Praze a Olomouci chtějí navíc tvůj osobní čtenářský deník, jako co jsi načetla o psychologii za poslední roky, atd. Třeba já četla několik knih a spoustu článků ještě předtím, než mě napadlo to jít studovat :-) Pokud tě tlačí čas, možná by stačilo si zajít párkrát do knihovny, ty méně důležité knihy tam si spíš prolistovat, projít základní věci, abys měla ponětí, o čem jsou a nečíst je celé. Záleží na tobě, jak to vidíš, jestli to zvládneš. Moji spolužáci, kteří se hlásili i do Olomouce praxi měli a museli mít - na dálkové je to podmínka. Přičemž asi těžko seženeš praxi někde u psychologa, spíše se počítá s dobrovolnictvím, vedením na táborech, sociální činností, ... pokud tohle nemáš, asi to bude chtít ten rok a dohnat si praxi. Hodně štěstí.

6 Nerisa Nerisa | 19. ledna 2018 v 11:09 | Reagovat

Jo a určitě doporučuji si projít otázky z minulých přijímaček, pokud jsou k dispozici a zkoušet testy na internetu, třeba tady: http://www.studium-psychologie.cz/

To platí pro všechny zájemce o studium, ať už jdou kamkoli. Metoda studovat/testovat se/studovat/testovat se je na učení dle psychologického výzkumu velmi efektivní :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama