Oheň není na hraní; a démoni také ne

10. ledna 2017 v 9:01 | Neri |  Magie
Nejem z těch, kteří by se neustále zabývali zlem kolem nás. Je tady, ale většinou nemám potřebu před ním varovat nebo o něm psát. K čemu, když to všichni stejně vidíme? Nerozebírám konspirační teorie ani problémy třetího světa, nevaruji před peklem a hříchem, nejsem křesťanka. A i když budu dnes psát o démonech, křesťanské pojetí byste hledali marně. Jediné peklo, které pro mě existuje, je lidská existence - když na to jdete špatně. A nebe? "Nebe" je po smrti pro všechny. Duše bolesti života nezná. Ne, nemusím zachraňovat vaši nesmrtelnou duši, protože nic ublížit nemůže. Přesto se do pekla dostat můžete - a docela rychle - klidně hned a bez velké snahy. Nemusíte čekat na smrt, ne, peklo vás dostane rovnou teď a tady. Jak? Stačí si začít zahrávat s démony.

Už jsem to totiž viděla. Viděla jsem lidi, kteří si začali zahrávat se silami, kterým nerozuměli. Lidi, kteří si mysleli, že ke štěstí vede zkratka a že moc a podobné věci jsou štěstí. Viděla jsem různé existence, více či méně na dně. Ještě jsem ale neviděla, že by se z toho dna dostali. Netvrdím, že je to nemožné. Problém je v tom, že čím hlouběji jste, čím déle, čím více si zvyknete... tím těžší je změnit svoje zvyky. Je to stejné, jako se závislostí. Dokonce i utrpení je svým způsobem závislost. A často je závislost jeho součástí. Spousta lidí, kteří jsou na dně, trpí alkoholismem, bere drogy nebo má jiné problémy. Rozdíl mezi těmi, kteří do toho netahali "temné síly" a těmi, co ano, je v tom, že ti první se mohou poučit, zlepšit si život a pak třeba díky zkušenostem ze svého utrpení učit ostatní. No a ti druzí musí bojovat s více věcmi než jen se sebou a kdyby na to měli sílu, v první řadě by odolali lákadlům jiných entit.


Když to shrnu, možnosti jsou tři.

1. Pokud se chcete pouštět do vyvolávání démonů, uzavírání dohod, temné magie, ovládání ostatních, vysávání energií, apod., okamžitě na to zapomeňte a nikdy s tím nezačínejte. Proč? Protože magie má jedno pravidlo. Vše dobré i zlé, co uděláš, se ti třikrát zesílené vrátí. Tak si představte, jak asi dopadnete vy když někoho proklejete.

2. Pokud se chcete pouštět do jakékoli magie, buďte zkrátka opatrní. Magie sama o sobě není špatná, záleží na tom, co děláte a s jakým záměrem. Vždy si dobře rozmyslete, jestli je pro to, co chcete, nutné použít kouzlo a nelze to zařídit jinak a také, zdali tím někomu neubližujete nebo nezasahujete do něčí svobodné vůle. Právo na svobodnou vůli je totiž základním lidským právem - nejen ze zákona, ale i duchovním! - a zasahování do něj má své následky.

3. Pokud jste se už do něčeho temného zapletli, to jediné, co můžete udělat, je přestat a nikdy se k tomu už nevracet. Čím déle v tom jste, tím to bude těžší, takže pokud jste teď začali, je nejvyšší čas skončit. Čím déle, tím hůře.

Možná pořád nechápete, proč je hraní si s démony a destruktivní magií tak špatné a co vám to může udělat. Nebo proč je těžší skončit, když to děláte dlouho. Tak dobrá. Vysvětlím vám to.

Obrázky použité v článku jsou z tvorby Abigail Larson.


Zahrávání si s temnými silami je jako oheň. Vykřešete pár jiskřiček a chytne vám celý barák a než se nadějete, máte celý život v plamenech. Začít to může úplně nevinně a za pár let už ani nevíte, jací jste byli dřív. Běžně nás potkávají smutné události, nemoci, deprese, ztráty všeho druhu, ale z těch se lze dostat poměrně bez následků. Proč? Protože máte pořád svou svobodnou vůli. Platí zákon, že do vaší svobodné vůle nikdo nesmí zasahovat bez dovolení. Dokonce i svým andělům musíte dát svolení zasahovat, třeba tak, že je požádáte o pomoc. Pak vám mohou pomáhat více, přihrávat znamení, zkrátka jednat tak, aby došlo k tomu, co si přejete. Vtip je v tom, že s démony to funguje úplně stejně - až na to, že nejsou z čisté lásky, jako andělé, ale z jejího opaku - a rozhodně nemají na srdci jen vaše nejvyšší dobro. Ve chvíli, kdy démony o něco požádáte, kdy jim dáte svolení jednat ve vašem jménu - v té chvíli se jim vlastně zaprodáváte a dáváte jim svolení zasahovat do vašeho života a toto svolení se jen těžko ruší a odvolává. Jakmile jim dáte do rukou otěže, můžete si být jisti, že nepojedou vstříc lásce a štěstí - lásku totiž démoni nenávidí nejvíce ze všeho. Dali byste do domu se svými nejbližšími bombu? Dali byste rozbušku do ruky šílenci, který miluje bolest a neštěstí? Ne? A proč dáváte svůj život do rukou démonům?



Řeknu vám, kam se váš život začne ubírat - rovnou do kanálu. Je jedno, jestli dostanete peníze, určitého člověka nebo cokoli jiného jste za to svolení chtěli na oplátku, šťastní nebudete. Všechny tyto věci mají háček. Peníze vám přinesou víc neštěstí než štěstí, protože budou ze špatných zdrojů. Budou vás potkávat smolné, nešťastné náhody, nehody, psychické problémy, jako jsou deprese a jiné. Pravděpodobně sklouznete do všech špatných zvyků, které máte, do té nejhorší verze sebe sama, ať už je riskující, kritická, agresivní nebo jakákoli jiná a budete tím ničit sebe i všechny kolem. Obklopovat vás budou lidé, kteří jsou nenávistní, nešťastní, sebe-zničující a nebezpeční. Místo lásky budete od "partnera" dostávat rány, vydírání, využívání, bude vám vysávat energii. Proč? Protože takového partnera jste si přitáhli. Tohle teď vaše energie přitahují - stejně temné a nešťastné bytosti, jako jste vy sami. Přirozeně vás bude všechno ničit, takže se budete snažit utopit bolest v alkoholu, jídle, sebepoškozování, ... A protože budete tak nešťastní, budete ochotni dát a zaprodat ještě víc, jen aby to skončilo. Budete zkoušet další temné rituály, znovu žádat démony o laskavosti, nebudete vědět, jak jinak se z toho dostat. Obzvlášť, pokud jste si zatím našli další přátele s podobnými zvyky a zájmy. Změnit se by znamenalo ztratit je a být úplně sám. A samota je jen další bolest. Tihle sice ubližují a drží vás v temnotě, ale nejste tam sami. Že? A být sami se sebou? Sebe v tu chvíli nenávidíte nejvíce ze všeho na světě.

Není to tak, že by na vás zbytek světa zapomněl. Pořád kolem sebe uvidíte i normální lidi, duchovní lidi, šťastné lidi. Váš anděl bude pořád s vámi, ale slabý a téměř k ničemu, protože je z lásky a vy se zaměřujete jen na nenávist. Vždy s vámi bude, i když vám mohou démoni tvrdit opak (přecejen, přimět vás věřit, že jste úplně sami a máte jen je se jim hodí - a nemyslete si, že mají problém s tím lhát). Existují způsoby, jak se z toho všeho dostat, ale vy je prostě nevidíte. Možná potkáte někoho, člověka, který je ochoten vám pomoci. Který není tam, co vy, který by vás snad i vedl pryč ze tmy - ale vy ho odmítnete, pošlete pryč a zůstanete v tom, co už důvěrně znáte. Nedokážete věřit nikomu, kdo tvrdí, že si zasloužíte "spásu". Nenávidíte se příliš na to, abyste si dokázali ještě vůbec přát se mít zase lépe. A tak veškeré snahy vašeho anděla neoceníte, nevnímáte, nechcete. Zůstanete v pekle, protože je známé a je tam teploučko a protože vše ostatní je příliš jako z jiného světa, ne něco, co ještě můžete mít. A pokud by vás napadlo, že můžete, někdo vám jistě rád připomene, že ne. Hlavně si vás udržet ve své moci a páchat si další neplechy, o to jim jde. Démoni jsou čistá destruktivní energie.


A pokud opravdu chcete ven, bude to boj o život. Budete muset vyvinout velkou sílu a odhodlání, odstřihnout se od starých zvyků a starých známých, zahodit celou minulost a začít znovu. Budete muset najít způsob, jak se od démonů osvobodit, jak si vzít svou svobodnou vůli zpátky a začít se zase zaměřovat na světlo místo tmy. Jak se k tomu odhodláte... to nevím. Ale když už jste na takovém dně, věřte mi, že poslat to všechno pryč, i když zůstanete úplně sami v neznámém světě, je pořád lepší než všechno, co jste zažívali doteď. Musíte to ale udělat vy. Nikdo jiný vás zachránit nemůže, dokud se do toho nepustíte sami. Vím to, už jsem byla v situaci, kdy jsem chtěla pomoci - a nemohla. Bylo příliš pozdě a bylo to nechtěné. Ale pokud budete chtít, ty dobré vyšší síly vám pomůžou. Jen jim to musíte dovolit stejně, jako jste dovolili démonům, aby vám zničili život.


Abych nekončila v tak negativní notě, přikládám příběh člověka, který si s temnými silami kdysi zahrával a dokázal s tím skončit. Nejspíš hlavně proto, že měl dost rozumu a nezašel příliš daleko.

***

Kdysi jsem se zabýval demonologií, vyvoláváním starověkých démonů, třeba Pazuzu, který je ze staré Babylonie. Zkoušeli jsme ale různé věci, třeba vyvolávali i bohyni Tiamat, což je pravděpodobně také démon. Docházelo při tom k dost podivným událostem. Jednou jsem použil sílu démona k posílení nože, co jsem měl. Jen jsem zapálil různé bylinky nad svíčkou a přejel tím po ostří a vytvořily se na něm skvrny, které nikdo z oboru nebyl schopen vysvětlit (a to šlo o kvalitní dovozový nůž typu khukuri). Ten nůž pak přitahoval moji pozornost a měl jsem s ním snad až citový vztah. Bral jsem ho s sebou úplně všude. Jednou jsem si s ním pohrával pod lavicí ve škole, ale když jsem se cestou domů ve vlaku podíval do batohu, nebyl tam. Dost mě to vynervovalo, protože taková obrovská čepel by se do školy brát neměla, mimo to jsem ho chtěl mít u sebe. Když jsem přijel domů, jen co jsem otevřel dveře, ten nůž i s pochvou ležel na posteli (ještě jsem se ani nezul), přitom vím, že jsem si s ním ve škole pohrával. Ten den jsem neměl drogy, prášky, ani chlast. Jsou ale i další případy, kdy se během vyvolávání z ničeho nic vytrhla část stěny ze zdi. Ta stěna je lehká, lepidlo kvalitní, nic o ni nebylo opřené a došlo k tomu uprostřed rituálu. Bylo krásně vidět, jak je tmel, na kterém drží, roztrhaný. Bylo to divné. Pak jsem zažil několik zvláštních posednutí ostatních při rituálu, viděli jsme okol zvláštní postavy, třeba s kápí, nebo zažili změny teplot o desítky stupnů během pár minut (rituál v létě, bylo cca 25 stupňů, během rituálu šla všem od úst pára, ale po něm už ne).

V zásadě ale větší část rituálů nemá žádné podobné následky. Já jsem měl paradoxně štěstí/smůlu. Většina těch, u kterých jsem byl, se nějakým způsobem podařila. Obecně mi ritály přinášely vzrušení z porušování pravidel, nadpřirozena a nebezpečí. V dlouhodobém měřítku však vedly k depresím a ničení vlastního života, když se na to dívám s odstupem. Nikomu bych nedoporučoval si s tímhle zahrávat. Lidé na to buď nevěří, takže je to pro ně blbost tak či tak, nebo na démony a tyhle síly věři. V takovém případě je bláhovost myslet si, že nám dají víc, než si vezmou. Tyhle věci s námi nemají dobré úmysly. A je šílenství chtít od zlé síly, co dovede mrknutím oka přinést do života bohatství, úspěch, či moc, nějaké služby. Nemá důvod je dodávat, pravděpodobně by to tak dělala spousta lidí, kdyby to fungovalo dobře a bez háčků. Sám jsem trpěl určitým opojením mocí. Myslel jsem si, že mě dobrá znalost rituálů ochrání. Že jsem svým způsobem vyvolený, a vím jak na to, že se mi to podaří. Zpětně už nevěřím ničemu. Ani kruhu ze soli, bylinkám, přesnému postupu rituálu. Proti těmhle silám nemusí obrana zabrat, a pak má člověk jen prázdné ruce. Lepší je tyhle síly neprovokovat. Jak se říká, válku můžeš rozpoutat, kdy chceš, ale neskončí, aby ti udělala radost.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hrobárka Hrobárka | Web | 10. ledna 2017 v 9:36 | Reagovat

:-D Zasraní okultisti... Od tých dať ruky preč a utekať opačným smerom.
Motala som sa medzi okultistami a moja kontrolná vzorka bola zrelá na psychiatriu. Pošahaní ľudia...
Keďže na mňa manipulácia a podobné sračky nefungovali, tak ma XY-krát "prekliali". Čuduj sa svete, nič sa nestalo 8-)
Nevyrovnaný, nestabilný a nesebavedomý človek by sa do toho nemal púšťať. Ak ho nezožerú démoni, tak ho zožerú ilúzie...

2 Nerisa Nerisa | E-mail | Web | 10. ledna 2017 v 14:36 | Reagovat

[1]: Nikdo by se do toho neměl pouštět. A prokletí, to je kapitola sama pro sebe. Většinou se to spíš obrátí proti proklínajícímu než "oběti". Záleží ale taky hodně na tom, jaké má "oběť" psychické a duchovní ochrany... pokud je to hodně slabá osobnost, co už má v životě i tak nepořádek, může ji nějaké to prokletí ovlivnit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama