Provinilé slasti...BDSM?

22. prosince 2016 v 16:31 | Neri |  Mezilidské vztahy
Co by to bylo za temné číslo Vílího magazínu se stíny, démony, bolestí a tabuizovanými tématy, kdybych nezařadila článek čistě o sexu? Ale protože tady nejsme na ženském webu, pojmu to trochu jinak, takže 10 způsobů jak uspokojit svého muže pouze s pírkem a žvýkačkou hledejte jinde. Jaká kolem sexu panují tabu, už jsem nastínila v článku předchozím. V tomto se podíváme krátce na zoubek duchovnímu významu sexu a pak zabrousíme do oblasti BDSM, protože si myslím, že ty věrné fanynky 50 shades si zaslouží trochu toho zklamání. Nemáte zač, dámy a pánové.

Nejprve tedy, abych si ospravedlnila tak sprosté a neduchovní téma, se podíváme na sex trochu z toho duchovního hlediska. Nechci se pouštět do dalekosáhlých výkladů o tantře, proudění energií a podobně - myslím, že na to jsou větší odbornice. Spíše bych ráda zodpověděla takovou malou nepodstatnou otázku: Je sex z duchovního hlediska špatný?

Pokud na věci nazíráme z duchovního hlediska, je vždy dobré vyřešit nejprve, s jakými úmysly/záměrem do toho jdeme. Pokud jsme vděční jen proto, abychom něco dostali (konáme a cítíme z místa nedostatku), tak nám to nic nepřinese. Pokud někomu řekneme něco bolestného s úmyslem mu ublížit, vrátí se nám to. Stejně tak pokud provozujeme sex z nesprávných důvodů, nebudeme se cítit dobře a nepřinese nám to moc benefitů.


Jistě se můžete ptát, jaké důvody jsou potom správné. Snaha zplodit dítě? Láska? Manželská povinnost? Správné je to, co připadá správné nám, kteří do toho jdeme. Nebo lépe řečeno, správné je to tehdy, když to děláme z lásky k sobě, z lásky/úcty k druhému a se záměrem dojít k (ideálně oboustrannému) potěšení. Z toho pak logicky vyplývá, že mít sex z důvodů jako je nízké sebevědomí, snaha někomu ublížit, donutit ho žárlit, pomsta, apod. nám přinese spíše jen další bolest. Z duchovního hlediska je sex takový, jaký si ho uděláme, takový, s jakým záměrem do toho jdeme. Můžeme jednat z místa lásky anebo ne. To záleží na nás. Ale následky jsou pak také jenom naše. Co se benefitů týče, sex je skvělým tvůrcem a katalyzátorem energie a někteří lidé ho proto používají jako silný prostředek zhmotňování a plnění svých přání. A pokud vás to zaujalo, určitě doporučuji zkusit na toto téma najít další informace… anebo prostě experimentovat :-) Jednu věc ale dělat ve spojení se sexem nedoporučuji a to je rituální magie. Rozhodně ne jen tak experimentovat a zkoušet, když tomu nerozumíte, nemáte žádné zkušenosti, apod. Klidně myslete na svá přání, zkoušejte nějaké afirmace, ale nekreslete pentagramy a nevyvolávejte nic. To je hodně nebezpečné. Jak jsem řekla, síla za tím je obrovská a špatně a slepě nasměrovaná by mohla vytvořit i obrovskou škodu.

Teď se dostaneme k té "peprnější" části, kde zjistíte, proč světovým bestsellerem opovrhuje celá komunita lidí, do níž se snažil nahlédnout - či spíše se jen inspirovat - a proč to autorka vzala za špatný konec. Ano, narážím na slavných 50 odstínů šedi a všechny ty pseudo-bdsm-romány, co se po jeho velkém úspěchu vyrojily na pultech knihkupectví. Nemůžu dostatečně dobře celé to dílo strhat, protože jsem ho celé nečetla ani neviděla zfilmované. Prolistovala jsem pár kapitol, abych si udělala obrázek a nějak mi to stačilo. Když to shrnu, je to kniha pro znuděné slečny a paničky, které touží po troše zpestření v podobě milionáře s psychickými problémy a lehkém plácání po zadku a svazování ve spojení s drzostí, jaká by skutečně submisivní ženě nikdy u "pána" neprošla. Román se totiž soustředí pouze na nějaké praktiky do ložnice navíc, nikoli na celou psychologickou stránku věci, a je poměrně směšné, že na to, co v knize předváděli, potřeboval Grey písemnou smlouvu. Vážně? Proto už dost o románu a radši si trochu představíme skutečné BDSM. Porovnat to pak můžete ostatně sami a třeba to pro vás bude zajímavé, i když kniha samotná je vám u zadních partií. Jdeme na to.



Nebudu vás zahrnovat definicemi, neboť věřím, že máte internet a v něm vyhledávač. Také pro vás nemám žádné skutečné příběhy ani erotické povídky :-D To, co chci hlavně vysvětlit, je ona psychologická stránka věci, která je mnoha lidmi velmi opomíjená a dodává mimo jiné také živnou půdu pro vznik mnoha předsudků. BDSM není jen a pouze o svazování, bití nebo ještě drsnějších praktikách. Pro některé jde o nezbytné věci, aby si BDSM vztah opravdu užili, ale úplným základem je polarita mezi submisivním a dominantním jedincem. Z hlediska psychologie jsou tyto dvě role na sobě navzájem zcela závislé, neboť bez jedné není druhá. Submisivní potřebuje dominanta a naopak, jinak nemůže žádný BDSM vztah vzniknout. Jejich vzájemnou interakci může být těžké osvětlit někomu, kdo necítí silné puzení ani k jedné z těchto dvou rolí v sexualitě - přesto však máme sklony být ve svém každodenním životě buď více dominantní, nebo více submisivní. Buď radši vedete, chcete mít určitou moc, rozhodovat (minimálně o sobě, ale třeba i o ostatních), být nezávislí a nelze vás donutit k něčemu, co nechcete; nebo jste spíše poddajní, souhlasíte s druhými, plníte jejich přání, necháte je, aby vás řídili, přizpůsobíte se, apod.

Jistě chápete, že pokud chtějí vést dva, tak se budou hádat a budou chtít, aby se ten druhý podřídil, a on s tím nebude souhlasit. Anebo naopak, pokud nechce řídit ani jeden a každý říká "rozhodni ty", nedostanou se nikam. Submisivní a dominantní se zkrátka potřebují. V běžném vztahu jednu z rolí prostě převezme ten, co radši ustoupí nebo se střídají, v BDSM vztahu jsou role pevně dané. Nutno dodat, že takový vztah by měl vznikat vždy, jen a pouze, když po tom oba dva touží a přejí si to tak. Někdy se stává, že spolu dva lidé žijí roky, třeba jsou manželé a jednoho dne jeden z nich přijde s tím, že by chtěl vyzkoušet něco BDSM, cítí se být sub/dom a chce tuto roli více prozkoumat. Pak zkrátka záleží na tom, jestli bude druhý souhlasit a vyzkouší si opačnou roli, ale pokud v tom potěšení nenajde, nemůže to fungovat. Podobně jako se nedá nutit k tomu, abyste si užili sex, se nemůžete donutit, aby vás bavilo druhého svazovat, ponižovat nebo trestat jen pro jeho potěšení, když vy z toho potěšení nemáte. Takový BDSM vztah prostě nevydrží.


Předpokládejme tedy, že máme jednoho submisivního jedince a jednoho dominantního a oba se rozhodli spolu vyzkoušet pár věcí, protože po tom oba touží. Tak by to správně mělo vypadat. Tím věci ale nekončí, tím teprve začínají. Než se ale posunu ke konkrétnějším podobám takových vztahů, chci více rozebrat role dominantního a submisivního, protože to je pro pochopení dynamiky mezi nimi klíčové. A také, pokud by vás třeba samotné zajímalo, jestli tíhnete k jedné z těchto stran, možná vám moje vysvětlení pomůže si trochu udělat obrázek.

Dominantní muž nebo žena (ano, existují i dominantní ženy, ač se o nich v beletrii nedočtete) je tím, kdo řídí, rozkazuje, usměrňuje, vychovává, odměňuje a trestá svého submisivního partnera. To od něj vyžaduje hodně sebeovládání a zodpovědnosti. Musí vždy dbát na bezpečí suba, je na něm, aby si získal a udržel jeho důvěru. Má v rukou jeho tělo, srdce i psychiku a měl by vědět, že jej dokáže jak potěšit, tak zničit. Záměrem dominanta by nikdy nemělo být druhému ublížit nebo se na něm třeba mstít mužskému/ženskému pokolení. Ačkoli se navenek může zdát, že se subem zachází hrozně a jako s rohožkou, je to něco, co dělá pro jejich vzájemné potěšení (ano, subovi se to líbí) a nikoli, aby si něco kompenzoval. Zralý dominant zachází s důvěrou suba opatrně a uvnitř pamatuje na to, že jeho oddanost je dar pro něj, nikoli směšná slabost. Dominantního jedince přirozeně vzrušuje mít moc a ovládat, případně ponižovat nebo působit bolest. Každý je jiný a má jiné touhy a preference a chce jiné věci. Proto je někdy velmi těžké najít k sobě vhodného partnera, který chce to samé. Dominant se může stavět do role pána/paní, krále/královny, boha/bohyně, můžou hrát různé hry, kde je určitou autoritou (učitel, doktor,…). Používá rozkazy k tomu, aby svému submisivnímu partnerovi sdělil, co si přeje, aby udělal - a tím a také samotným rozkazováním získává svůj díl potěšení.


Submisivní muž nebo žena poslouchá, podřizuje se, přijímá odměny a tresty a koná tak, aby co nejvíce potěšil/a svého dominanta. Sub rád svěří veškerou moc a svou důvěru do rukou dominanta, líbí se mu být zbaven odpovědnosti a jen poslouchat rozkazy, může ho vzrušovat pocit ponížení, bolest, ale hlavní motivací by mělo být uspokojit svého pána/paní na prvním místě před sebou. Pokud se vrátím ke knize, tak fakt, že hlavní hrdinka pouze toužila po Greyovi, ale ne po roli podřízené ženy, která plní jeho přání, je zcela proti konceptu BDSM vztahů - založených na vzájemné potřebě ovládat a podřizovat se. Sub o svém dominantovi mluví vždy s láskou a úctou, deklaruje svou oddanost a pokud rebeluje, ochotně přijme trest. Svého pána/paní si cení nadevše a je poctěn/a tím, že může sloužit jeho/jejím potřebám. Může být tedy takovým sluhou, otrokem, obdivovatelem, apod.

Existuje také tzv. switch, který má v sobě obě polarity, užívá si obě role a klidně přepíná podle toho, jestli má zrovna vztah s dominantním nebo submisivním nebo s jiným switchem (pak střídají, jak chtějí). Když už jsem u těch pojmů, občas můžete narazit na termín "vanilka", což je zkrátka označení pro ty, co nejsou považování ani za jednu z rolí, protože se v BDSM praktikách vůbec neangažují.

Jak jsem zmínila, každý má jiné preference, proto můžou různé d/s vztahy vypadat různě. Někomu vyhovuje si občas hrát ve vymezeném času a prostoru, někdo chce ovládat a podřizovat se neustále ve všech aspektech života. Někoho vzrušuje spíše psychologická složka vztahu mezi dominantem a subem, ponižování, služba, někdo potřebuje víc bolesti, násilí a vyžívá se v tom. Dokud to oběma přináší potěšení, je to v pořádku. Nic by ale nemělo být přímo vynucené (dokonce, i když sub něco nechce udělat a je mu to přikázáno, vlastně to dělá, protože se rozhodl a chtěl dělat, co mu bude přikázáno). Nebudu se do detailu pouštět do různých praktik, to myslím není nutné. Hlavní je zdůraznit, že je to zkrátka jen forma vztahu (ne nutně sexuálního, někdy je sex zahrnut a někdy ne) a dokud oběma stranám vyhovuje a nikoho tím neobtěžují, zřejmě není důvod to jakkoli odsuzovat.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama