Chci objevit své poslání, zn. ihned!

25. října 2016 v 14:30 | Neri |  Duchovní cesta
Chcete návod na to, jak zjistit, co je pro vás to nejlepší povolání?

Ano!

Chcete vědět, jak ještě dnes, okamžitě, do hodiny objevit svou cestu a pro co jste byli stvoření?

ANO!!!

Tak doufám, že už mě znáte a víte, že bych to nebyla já, kdyby to nemělo nějaký háček. Dobrá zpráva je, že vám poradím, jak se dostat ke svému poslání, povolání, tomu, čím se budete zabývat a co je pro vás to pravé. Špatná zpráva je, že to nebude ihned. Možná jste četli spoustu chytrých článků a knížek nebo viděli videa, která to ihned slibovala, někdo možná i chtěl peníze za to svoje ihned, ale pokud to fungovalo, proč jste ještě tady? To jsem si myslela.

Nefungovalo to, protože "poslání" není cíl. Není to věc, kterou objevíte přes noc. Je to cesta. C-E-S-T-A. Se všemi nepříjemnostmi, zákruty, prachem a bolavýma nohama. Nevede přímo a není pohodlná a někdy vás zavede úplně jinam, než kam jste původně zamýšleli jít. K tomuto tématu více než jakoukoli příručku doporučuji Coelhovu knihu Alchymista. Ukáže vám totiž, že někdy jsou překážky spíše dary a nutné věci, kterými si musíme projít, abychom zdárně došli do cíle. Ukáže, že někdy je poklad celou dobu jinde, než kam jsme šli, ale neobjevíme ho, dokud nevyrazíme na onu cestu.

Copak? Že chcete praktické rady, ne nějaké přemoudřelé poučky. Dobrá, řekli jste si o to.

1. Zjistěte, kdo jste a co máte rádi.

"Nejprve poznej sebe." Sebepoznání je sice celoživotní proces, protože se neustále vyvíjíme, ale i tak jej nelze přeskočit. Nejprve se naučte být sami sebou, začněte se zase vracet k sobě a pak se zeptejte sami sebe a upřímně si odpovězte na pár otázek. Měly by mezi nimi být především tyto: Co opravdu miluji? Co dělám nejraději? U čeho zapomínám na čas? Co dělám nebo bych dělal i zadarmo? Co bych dělal, kdybych měl dostatek peněz a nemusel se na ně ohlížet? Co bych dělal, kdyby mě rodina a přátelé plně podporovali v čemkoli, co si vyberu? Jaká povolání závidím ostatním? Co toužím dělat, vyzkoušet? Jaký život chci žít, jaký chci mít životní styl? Co mě naplňuje? Čím mohu přispět ostatním? Co dělám dobře, lépe, než jiní? Co jsem chtěl dělat v dětství? Z jakého oboru mám znalosti a zkušenosti, třeba z knih, ze zkušenosti, mimoškolní?

Toto všechno pro vás nebude nic nového, ale upřímně si výše zmíněné otázky zkuste zodpovědět. Čím déle jste na cestě návratu k sobě, tím upřímnější a pravdivější odpovědi to obvykle budou.




2. Vydejte se, kam vás srdce táhne.

Tento krok vám možná bude v počátcích připadat nesmyslný. Chceme vědět, kam jdeme a proč, chceme jistotu, chceme cíl, chceme se vyhnout nebezpečí, nepohodlí a strachu. Tak tomu se na cestě za svými sny a za svým zdejším posláním rozhodně nevyhnete. Víte, co máte rádi? Výborně. Tak za tím běžte.

Myslím to vážně. Zní to jednoduše, ale není. Je to trochu bláznivé. A je to nezbytné. Jděte, kam vás srdce táhne. Nejen pracovně. Celý svůj život přizpůsobte tomu, aby byl cestou za životem, jaký chcete a za věcmi, které máte rádi. Neříkám, že tímto jste automaticky začali žít své poslání (ačkoli i to může být z části pravdivé), ale rozhodně na něj narazíte, jakmile začnete žít podle sebe a po svém. Prostě to takto funguje. Vaše poslání je pro vás, tzn. pro vaše skutečné já. Dokud žijete nějakou maskou, někým jiným, než jste vy, tak na své poslání nenatrefíte.

Používejte intuici. Pokud toužíte vyzkoušet nějaký sport, zkuste ho. Pokud chcete někam opravdu silně jet a ta myšlenka vás nepouští, jeďte tam. Vypadne z police v obchodě kniha, která vás zaujme? Přečtěte ji. Posloucháte písničky, které se vám líbí a objevíte nějakou novou, zajímavou, která cosi sděluje? Poslechněte si to sdělení. Znamení jsou všude, jen si jich musíte všímat.

Třeba půjdete hrát tenis. Na tenise poznáte jednu slečnu, dáte se do řeči, zajdete na kafe. Slečna vás pozve na gardenparty příští týden. Řeknete si, proč ne, zajdete tam a ona vám představí svou sestru. V průběhu konverzace se dozvíte, že sestra té slečny potřebuje spravit počítač. Vás náhodou počítače baví a docela jím i rozumíte, tak se nabídnete, že to zkusíte. Počítač opravíte a cítíte se skvěle, tohle vám baví a jde vám to. Na nějakou dobu vám ta vzpomínka uvízne v hlavě. Pak narazíte na starou známou, která se zmíní, že rozjíždí školu práce s pc pro seniory. V tu chvíli se vám to sice nespojí, ale pak přijdete domů a najednou vás to trkne - tak vy rádi děláte s počítači a máte pedagogické vzdělání. Jakoby náhodou. Zavoláte známé, jestli nepotřebuje lektora a náhodou má zrovna volné místo. Jako by to byl osud. Tak chodíte párkrát týdně vypomáhat seniorům. Docela vás to baví, ale možná byste radši dělali více s těmi počítači, než učili začátečníky. Jednou, opět jakoby náhodou, přijede pro jednu ze seniorek její syn, který také není odborník přes počítače, ale potřebuje někoho do firmy, kdo by tomu rozuměl - a jeho matka si tak pochvalovala lektora ze svého kurzu, že jej musel poznat! A nevíte jak, shodou úplných náhod, máte práci snů.

Je to jen smyšlený příklad a může působit hodně náhodně, krkolomně a zahrnovat podle vás až neuvěřitelnou a nepřirozenou míru štěstí. Jenomže tak obvykle cesta za posláním vypadá. A nejen za ním, za vším, co opravdu moc chceme. Jakmile začnete žít takový život, život se synchronicitou, zvyknete si na to, ale asi vás to nikdy nepřestane udivovat. Tolik maličkostí se musí stát, aby došlo k zamýšlenému výsledku. Není to úžasné? Mě to fascinuje dodnes. Plánování někoho nahoře musí být dokonalé na vteřinu, protože by stačila malá změna plánu a celá věc se nestane. Ale stala se. Úžasné!


3. Dojděte ke zjištění, co by mohlo být vaše poslání a zkuste to s ním.

Nebojte se zkoušet, nebojte se selhávat a chybovat. Možná si myslíte, že jste našli své poslání, ale později zjistíte, že to byla opět jen další klička, další zastávka na cestě za tím, co máte dělat doopravdy. Buďte flexibilní, nebojte se změny. Někdy jsou všechno jen zastávky na cestě, někdy zakotvíme v přístavu na delší dobu, někdy se dokonce mění, čemu se máme aktuálně věnovat. Po splnění jednoho cíle přichází další. A tak jste si třeba mysleli, že máte mít restauraci. Vybudovali jste úspěšný podnik a co dál? Udělat z toho řetězec? Možná začnete předávat své zkušenosti jiným šéfkuchařům a restauratérům. Možná se dáte do boje za kvalitní suroviny pro celý trh. Možná něco zcela jiného. Cesta je cíl.


A jak poznáte, že žijete své poslání? Budete zkrátka milovat svou práci, budete mít pocit, že děláte něco, co má smysl a budete spokojení se svou kariérou. Navíc vám vaše práce umožní žít život, jaký chcete, např. trávit dost času s dětmi, apod.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alena Alena | Web | 26. října 2016 v 8:38 | Reagovat

To je opravdu hodně moudrosti, jen se tím vždy řídit.....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama