Jak (pře)žít s depresí

12. září 2016 v 16:21 | Neri |  Psychologie
Deprese je zde na blogu opakovaným tématem, samozřejmě hlavně proto, že v mém životě se opakuje také. Už jsem psala lehce satirický článek proč je dobré ji mít, také spoustu příspěvků o tom, že si jí zrovna procházím a dokonce i moje maturitní práce byla na téma příčiny a prevence deprese. Myslím ale, že jsem ještě nepsala o tom, jak si s takovou depresí poradit a dnes to chci napravit. Nejsem doktor, nemám psychologické vzdělání ani patent na rozum, ale mám za sebou roky, kdy jsem musela nějak přežít a chci sdílet pár věcí, které mi s tím pomáhají. Třeba to někomu pomůže. Zde je máte:



  • Smiřte se s tím, že jste nemocní. Myslím to vážně. Lidé, kteří trpí depresí (a hlavně když přijde poprvé) mají sklony svůj aktuální stav zlehčovat, ignorovat nebo si ho vyčítat. Lámou to přes koleno, snaží se normálně fungovat, nechtějí ostatním ani sobě přiznat, že je jim opravdu špatně. Vím, že reakce okolí někdy věci ještě zhoršují ("To přejde, musíš se jen snažit být pozitivní! A máš dobrý život, z čeho jsi ty jako v depresi? To já..."). Ne, nesnažte se myslet pozitivně a prostě to nějak překonat, to nefunguje. Smiřte se s tím, že jste nemocní a přistupujte k sobě jako k nemocnému člověku, ne línému blbci, který je všem jen na obtíž.
  • Promluvte si s někým. Pokud je to možné, můžete zkusit psychologa nebo psychiatra, ale já osobně u žádného nikdy nebyla, takže za tohle se zaručit nemůžu. Jen si prostě s někým promluvte, ale pozor, ideální je někdo, kdo si depresí už prošel nebo pro ni má alespoň pochopení. Pokud váš kamarád při slovu "sebevražda" začne volat policii, dívat se na vás s hrůzou nebo vám to vymlouvat, asi není ta pravá osoba. Potřebujete někoho, řekněme, stoického a chápavého. A pokud nemáte nikoho, s kým byste si promluvili a k psychologovi nechcete, můžete napsat e-mail mně. Neslibuji psychoterapeutická sezení přes mail, ale klidně to na mě můžete vysypat a já se z toho nezhroutím ani na vás nezavolám psychiatra. Vím totiž, jaké to je.
  • Na druhou stranu, promluvit si s někým a neustále na někoho sypat své problémy a celé dny dokola jako gramofonová deska mluvit o tom, jak je vám zle, nikomu nepomůže. Vy se stejně nevykecáte a ten druhý z vás skoro dostane depresi také. Tentokrát mluvím ze zkušenosti z opačné strany, kdy jsem byla nechtěně příjemcem mnoha depresivního balastu a nebylo mi to příjemné a nikam to nevedlo. Vypovídejte se, pokud to potřebujete, někomu blízkomu nebo odborníkovi, ale snažte se omezit přenášení svých problémů na cizí lidi a známé.
  • Pište si deník. Deníku můžete svěřit libovolné množství negativních a depresivních myšlenek a neoběsí se z toho, což je velké plus. Zkrátka tam můžete napsat cokoli a někdy je třeba to ze sebe všechno dostat.
  • Nastudujte si o depresi co nejvíce informací. Zjistěte si jaké existují typy, co může být příčinou, jak se léčí, jak se projevuje, zkrátka poznejte svého nepřítele. Můžete třeba zjistit, že vaše aktuální deprese je sezónní a pomůže vám i tak obyčejná věc, jako je fototerapie (svícení denním světlem).
  • Berte B-komplex. Vitamíny B jsou důležité pro psychickou pohodu a při stresu jich organismus spotřebovává větší množství než obvykle. Plus se dá předpokládat, že vaše stravování v depresi nebude zrovna ideální. Někteří lidé se v depresi přejídají nezdravým jídlem a jiní naopak trpí nechutenstvím (já). Neumím poradit s přejidáním, protože ho neznám, ale většina podobných kompenzací negativní nálady pozitivními smyslovými požitky stejně nefunguje. Budiž vám útěchou, že sníst spoustu dobrého jídla vám nepřinese zlepšení, naopak možná ještě výčitky. Ačkoli chápu, že v tomto období zrovna nemáte dost vůle a mozku nedochází, že mu jídlo nevylepší zásoby hormonů a chce ho.
  • Pokud trpíte nechutenstvím, možná budete rádi, když do sebe dostanete alespoň to nezdravé jídlo. V mém případě mi většina věcí nijak nechutná, ani ty, co jsem měla dříve ráda a je mi špatně, když jím. Takže pokud trpíte nechutenstvím, snažte se jíst často a v malých dávkách. Klidně si dejte jogurt, pak jablko, pak sušenku. Ano, nedá se na tom dlouho žít, ale pořád je to lepší než nejíst vůbec nic. Alespoň jednou denně si dejte pořádné vařené jídlo, i kdyby ho měla být jen troška. Plus možná budete raději jíst doma a sami. Hloupé poznámky lidí o dietě na náladě nepřidávají.
  • Dělejte si velmi krátké seznamy činností na den. Naplánujte si pouze pár věcí, ze začátku klidně jen jednu nebo dvě z těch, do kterých se vám nechce. Nejspíš se vám nebude chtít dělat ani nic zábavného, co jste si dříve užívali. Psychologové radí zařadit i takové činnosti do programu, ale já osobně jsem pak akorát ještě více frustrovaná, že mě to už nebaví jako dřív. Takže hlavně udělejte tu jednu, dvě věci, co jsou nejnutnější a pak se za ně pochvalte. Ano, bude vám připadat hloupé se pochválit za uvaření oběda, ale udělejte to. Mezi činnostmi také odpočívejte. Možná normálně děláte věci nárazově, no teď to tak nejde. Když jeden den přepálíte, druhý nevstanete z postele. Pracujte na části a prokládejte je odpočinkem a pokud nestihnete, co jste chtěli, nevadí. Jste nemocní, ano?
  • Odstřihněte výčitky a pokud to nejde, přehánějte. V tomto období si vyčítáte všechno. Vyčítáte si, že jste neschopní, protože jen ležíte a nic se vám nechce a nezvládáte svou práci a normální tempo. Krom toho si také budete vyčítat všechno ostatní, co jste kdy v životě zkazili, od pětky v první třídě přes trapas na svatbě až po sprosté slovo, co jste řekli před týdnem před dětmi. Jakákoli blbost vám bude připadat jako důkaz, že jste odporná neschopná lidská bytost a bylo by lépe, kdybyste umřeli. Upřímně, ze všeho nejvíc potřebujete nadhled. Potřebujete pamatovat na to, že tohle je jen fáze, která přejde. Fáze, ve které je váš názor na sebe zkreslený a nepřemýšlíte normálně a jasně. Nesmíte svoje myšlenky v této době brát příliš vážně. Pokud to jde, nepřikrmujte své výčitky. Nechte ty myšlenky být, nepokračujte v nich. A pokud to nejde, přežeňte je do extrému, udělejte si z nich cynickou srandu. Klidně se smějte sami sobě, jaké jste chudinky. Zkuste se na to podívat pohledem zvenčí. Zkuste o sobě se sebou mluvit ve třetí osobě. "To je ale neschopný idiot. I ta vidlička mu spadne. Nezaslouží si vůbec žít." Říct to o někom jiném by vám připadalo stupidní, ale se sebou takto v duchu mluvíte. Zvláštní, že?
  • Donuťte se jít ven. Nechce se vám, já to vím, ale procházka dokáže docela pročistit hlavu. Jděte alespoň na pár minut někam, prodlužte si cestu z práce, zkuste trochu chodit. A pokud se přimějete, zkuste i trochu cvičit. Třeba jógu. Pokud je podzim a zima, sežeňte si lampičku s žárovkou denního světla a sviťte si s ní pár hodin po západu slunce. Podzim je právě kvůli nedostatku slunečního světla obdobím nejhorších depresí.
  • Maroďte. Zůstaňte jeden celý den v posteli a nedělejte nic. Pokud vás budou příliš pronásledovat kruté myšlenky, pusťte si nějaký seriál. Čím stupidnější, tím lepší. Ideální je telenovela, komedie nebo animovaný. Vynechte násilné, dramatické nebo jinak znepokojující věci. Teď jste hodně citliví a náladu vám jen zhorší. Naopak hezká pohádka nebo jednoduchý seriál ze života, nad kterým nemusíte přemýšlet, váš mozek na chvíli odpoutá od hledání negativ na životě a začne se trochu regenerovat do normálního stavu. Druhý den zase vstaňte a něco málo dělejte, neudělejte z celodenního válení se zvyk, jinak se jen těžko znovu postavíte na nohy. Ale jednou za čas si to lenošení dopřejte.
  • Spěte. Pokud máte depresi s nadměrnou spavostí, zkusíte zaspat úplně vše a spánek pro vás bude jediným vysvobozením z utrpení, takže si dovolte spát více, ale držte se určité meze. Celý den byste prostě spát neměli. Pokud naopak usnout nemůžete, zkuste poslouchat hudbu, meditaci, asmr, pusťte si televizi nebo jinak odpoutejte pozornost od svých depresivních myšlenek.
  • Hledejte každou drobnost, která vám přináší útěchu nebo alespoň miniaturní pocit potěšení. Možná je to jídlo nebo spánek, tak s těmi to nepřehánějte, ale pokud je pro vás ztělesněnou útěchou šálek čaje, stará teplá deka, plyšák nebo třeba nějaký zvuk, ukolébavka z dětství, buďte jako malí a svou útěchu vyhledávejte kdykoli to půjde.
  • Hledejte smysl. Vím, že vám to připadá v depresi skoro nemožné, ale pokuste se dělat věci, které vám dávají smysl. Mozek umí v depresi neuvěřitelné věci. Například dokáže sebrat smysl všemu, co do té doby nějaký mělo. Přesto nad ním zkuste vyhrát a najít cokoli, co nějaký smysl má, byť i malý. Možná vám připadá nesmyslnné i jíst, když stejně chcete umřít, ale co nakrmit děti? Pohladit manžela nebo přítele? Dělat věci pro ostatní někdy může být tím jediným, co ještě smysl dává - a vy potřebujete cítit, že něco ve vašem životě smysl má.
  • Plačte. Projděte si všemi těmi emocemi. Věnujte svou pozornost věcem, které vás trápí nejvíce. Sepište si je. Co tak hrozného se v poslední době stalo, že jste z toho byli smutní? Co vás štve na vašem aktuálním stavu? Co cítíte? Jste prázdní, smutní, bezradní, zoufalí? Přiznejte si to, smiřte se s tím, je to fáze a je to v pořádku. Někdy se každý cítí zle. Dovolte si plakat, dovolte si se vztekat. Nejlépe, když jste sami. Nebudete to chtít vysvětlovat, ale také to nepotlačujte. Deprese je hodně tvořená právě potlačenými emocemi a přílišnými nároky na sebe. Tak dlouho jedete na maximum až se přepálí zdroj energie a donutí vás si lehnout. Proto ležte, relaxujte, poslouchejte hudbu, klidně melancholickou (veselá by vás mohla akorát naštvat) a brečte. Nenuťte se do toho, když to nejde, ale když to na vás přijde, pusťte slzy ven. Třeba se vám trochu uleví.
  • Pokud něco ve vašem životě jde napravit, napravujte. Možná u vás depresi vyvolal vyhazov z práce. Dobrá, je normální se po takovém zážitku cítit špatně a bát se, co bude dál. Dejte si na svůj seznam činností "řešit" tento problém. Možná nejste schopní plně logicky uvažovat, možná nesepíšete dobrou odpověď na inzerát, ale to nevadí. Napiště si seznam kroků, které podniknete, až vám bude líp. Požádejte někoho o pomoc, třeba se sepsáním životopisu. Zkuste udělat alespoň něco, alespoň plán, cokoli, abyste měli pocit, že se svou mizernou situací něco děláte a má východisko. Pokud máte špatné vztahy v rodině, dejte si na seznam udělat něco hezkého pro někoho z rodiny, omluvit se, co je potřeba. Věci vypadají strašně černé a zlé, ale naděje je tím, co nás drží nad vodou, když je nejhůř.
  • Nespěchejte. Dostat se z deprese může trvat dny, týdny i měsíce a uspěchat to moc nejde. Dělejte to, co je vám příjemné, poslouchejte své tělo a pocity, snažte se alespoň něco málo dělat, nepřepínejte se, odpočívejte, dobře spěte a jezte. Zacházejte se sebou jako s nemocným dítětem, nikoli neschopnou troskou. Jste v pořádku, jen je vám přechodně zle. Ale to přejde. Přejde to a bude zase lépe, i když teď vše říká opak. Vím to, protože jsem tam byla a prošla si tím. Vždycky je nakonec lépe.
  • A co s depresivními myšlenkami? Každé své téma, každý děsivý scénář, si promyslete až do konce, do extrému. Pokud se chcete zabít, představte si krok za krokem, jak to uděláte, kdy, čím a jak, představte si, jaké bude být mrtvý, představte si svůj pohřeb. Proč po vás chci něco tak hrozného? Protože mozek se moc rád vrací k nedokončeným záležitostem. Jakmile si promyslíte každý detail, už ho to nebude tolik lákat. Stejně tak pokud si něco vyčítáte, napište si to. A pak se na to zkuste podívat s odstupem, jako na cizí příběh. Je to tak hrozné i u jiného člověka? Vše negativní, co si o sobě myslíte, vyplivněte někam na papír. Většinou to tam už není tak děsivé jako v hlavě a jakmile to je někde zapsané, mozek už nemá tak velkou potřebu n to pořád myslet, připomínat si to, pamatovat. A pak se rozptylte. Něco dělejte. Poznejte ten bod, kdy už jste si mysleli všechno, co šlo a nemáchejte se v tom znovu a znovu. A pokud budete mít chvíli, kdy se cítíte líp, pohádejte se se sebou. Argumentujte, proč jsou ty vaše myšlenky hloupost. Hledejte jiná vysvětlení pro věci, které se vás dotkly. Nenechte na svých depresivních myšlenkách niť suchou. Zpochybněte je úplně všechny. Pak se třeba jejich moc nas vámi oslabí.
  • Držte se. Je to zlé, ale přejde to a vy jste dost silní. Zvládnete to. A bude to jen vzpomínkou.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dana Dana | Web | 13. září 2016 v 15:22 | Reagovat

Vše jsou hodně pravdivé rady, já nakonec skončila u psychologa a s ním jsem promlouvala....a chodila jsem hodně ven!

2 Vénya Vénya | Web | 14. září 2016 v 9:32 | Reagovat

Já zbožňuju toto téma na tvém blogu! Tím rozhodně nechci říct, že bych ti přála, abys tohle zažívala... Ale díky tomu o tom umíš skvěle a sugestivně psát a kupříkladu mně to hodně pomáhá vyrovnávat se svou depresí :). Je skvělé číst, že to někdo jiný chápe.

3 Nerisa Nerisa | E-mail | Web | 18. září 2016 v 10:25 | Reagovat

Jsem ráda, že to pomáhá :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama