Ženy a randění a proč internet nepočítá s emancipací

31. března 2016 v 20:14 | Neri |  Mezilidské vztahy
Abych pravdu řekla, jsem dospělá. Nevím, jestli jste si všimli, ale skutečně tomu tak je. Také nejsem dokonalá, duchovní a zcela určitě nejsem svatá. Šance jsou, že kdybyste mě nechali vejít do kostela, shoří buď kostel nebo já. Jsem hříšná duše. Na druhou stranu, toto mohli čtenáři zcela snadno přehlédnout, neboť můj blog primárně slouží jako studnice článků o nadpřirozenu, vílách, jsou zde různá poučení, zamyšlení, moudré myšlenky a... své eskapády si nechávám pro sebe nebo je ventiluji u přátel, nikoli zde. Však víte, příšerně by to narušilo mou autoritu, kdybych přiznala, že jsem v některých věcech "normální" a hlavně zkažená. Velmi. Zkažená. Ale jelikož svá zamyšlení ráda sdílím zde, tentokrát se podíváme na téma naprosto neduchovní a to jest: Proč se od žen očekává, že budou čekat, až je někdo sbalí, zamiluje se do nich a ony budou přemýšlet jen nad tím, jak muže potěšit? Proč je tak nutné, aby všechny články o randění pro ženy připomínaly mějte i jiné koníčky, choďte ven s přáteli, nedělejte z něj střed svého světa. PROČ to my ženy ZATRACENĚ děláme?? Tedy, já to nedělám, ale mnohé ano a tak nějak se s tím počítá. Nutí mě to přemýšlet nad tím, jestli vážně existuje nějaká emancipace a kde tedy je.

Předem avizuji, že nejsem feministka a nemám nic proti tradičnímu rozdělení rolí, pokud oběma partnerům vyhovuje. Líbí se mi být ženou, nechat muže, aby za mě platili, vozili mě autem, chránili mě a nosili moje těžké věci. Oni se cítí užiteční a já se nemusím obtěžovat něčím, co pro mě opravdu je obtížné, neboť jsem malá a slabá a to je takyv pořádku. Proč bych měla být silná a schopná a samostatná do té míry, že si nenechám pomoct? Proč se vláčet s nákupem, když prostě JE těžký? Muži jsou přirozeně silnější. Ale samozřejmě se o sebe umím postarat plně sama, vždy jsem musela. Přesto, jsou věci, ve kterých bych asi byla označena za emancipovanou a divnou.

Na toto zamyšlení mě přivedly vody internetu a tím nemyslím český (kde je o spoustě věcí prd informací), ale zahraniční. Čekala bych, že tam naleznu větší množství článků... a ono ne. Nic. A proč? Protože jsem hledala téma, o které by se asi ženy neměly zajímat nebo nezajímají, jinak by o tom někdo něco napsal. Na druhou stranu, našeptávač tvrdil, že zájem bude. Pouze nejsou články. A já se ptám proč. Abych to upřesnila, byla jsem zvědavá. Zajímalo mě, jestli jsou i pro ženy nějaké tipy k randění, nějaké to "jak zaujmout muže a dostat ho na rande" (... a do postele, to už je pak detail, když šel na to rande, že? ;-) A ano, nejsem zrovna žena pro vztahy, pardon za ničení iluzí.) Problém je, že ač našeptávač tvrdil, že ženy hledají, tak zřejmě nenacházejí. Nejprve mě zaujaly titulky "jak přimět muže, aby se do vás zamiloval". A já si bláhově myslela, že lásku vynutit nejde. Asi na to mám jiný názor než jiné. Také nechápu, proč bych měla chtít hned, aby mě miloval, když ho zatraceně ani neznám. Lámání srdcí není moje oblíbená víkendová zábava, mám v sobě ještě trochu soucitu. A zde právě byly ony rady typu "nebuďte pořád dostupná". Nemám rádah raní her. Vážně ne. Ale víte, můj telefon je často zapomenutý někde v tašce a mám skutečné přátele a skutečnou práci, takže se vymlouvat nemusím. Když si žena chce v klidu sníst své jablko, tak celý svět počká, ne? Přijde mi smutné, že někdo opravdu tyto rady potřebuje. Naučí se ženy někdy dávat na první místo sebe? Snad ano, směřujeme tam. A ne, není to sobecké, je to nezbytné, pokud muž doma nemá mít uhoněnou, nešťastnou puťku, která dělá vše pro ostatní, ale na sebe nedbá a pak je opuštěna (vidíme to dnes a denně, je mi líto, že to musím říct, ale prostě to tak je).



Dobrá, takže sex, čistý a prostý. K tomu něco máte? A ano, něco to vskutku našlo. Jak MUŽE potěšit v posteli. Á-ha. Aha. Dobrá. Asi jsem z jiného vesmíru, když nechápu, k čemu je tento typ článků. Asi ne. Neměla jsem sílu je číst, už ani ze zvědavosti, očekávám rady typu "navrhněte něco nového, pozvěte kamarádku!", ale třeba jim křivdím. Pokud by po mně někdo chtěl radu, jak potěšit muže v posteli, řekla bych: "Zjisti, co potěší tebe a nech ho to dělat." Myslím, že pokud je oblast, kde se sobeckost vyplácí ženám nejvíc, je to sex. Proč? Protože dělat to jen pro muže, když vás to nebaví, je absolutně k ničemu. Který chlap chce mít v posteli ženu, kterou musí měsíc přemlouvat, aby k něčemu došlo, pak musí všechno oddřít sám, protože jí se nic nechce a ještě se dívat na její útrpný výraz, čekání, aby to už měla za sebou. Ne drahé dámy, vážně ne. Kašlete na to "potěšit muže". Najděte muže, se kterým to těší VÁS. A trochu se zapojte, on to taky nezvládne všechno sám, nevidí vám do hlavy. Shrnuto... ještě jsem nepotkala muže, který by si stěžoval a vadilo mu, že jsem sobecká. Naopak, pořádného chlapa potěší, když potěší svou ženu, cítí se pak jako ten silný, šikovný, schopný, zkrátka pravý samec, když po něm žena touží a když si sex užívá a dává to najevo (dáva najevo, nehraje, nepřehrává). Možná kdyby ženy víc myslely na sebe, byly by nejen spokojenější ony, ale i jejich muži. Nejsem sociolog, tak se nebudu hádat. Navíc je možné, že jsem prostě potkala samé nesobecké muže. Ale víte co? Proč bych ztrácela čas s někým, komu na mně a na tom, jak já jsem spokojená nezáleží? To je mi líp samotné.

Toto ale neměl být článek udílení rad. Spíše mě otrávilo, že se od žen pořád čeká, že budou sedět v koutě. Až muž udělá první krok, až je osloví... dobrá a co když to nikdy neudělá? Rad, jak dát najevo zájem tak, aby to muži (přirozeně zabedněné pohlaví) pochopili, je jako šafránu a jeden by musel hledat lopatou jak poklad, aby někde nějaký vykopal. Zatímco rad, jak si získat a udržet lásku je spousta, zatímco láska je trochu složitější a nedá se zrovna dvakrát naplánovat. Nelíbí se mi, že se od nás automaticky čeká, že vždy chceme jen lásku a rodinu. Možná je to hezké a šlechetné a někdo by řekl, že i důstojnější, ale pro mě není důstojné, že jsem hned posílána k plotně i ve 21. století. Nadneseně řečeno. Nic proti těm, které vaří rády. Nebo plní jiné ženské role. Je to fajn, to už jsem říkala. Ale co my, které si chceme také trochu užívat? S námi nikdo nepočítá? Asi ne. A věřte tomu, že řeči: "Však ženské stačí se zeptat a chlap neřekne ne." nefungují a neplatí. Víte, co se stane, když přijdete za mužem s tím, že chcete nezávazný sex? No zkuste to. A naučte se první pomoc pro případ, že by ten šok nerozdýchal. Jo a taky to chce hroší kůži. Co kdyby vaši předpokládanou promiskuitnost potřeboval probrat s někým, koho znáte (však když se vám někdo líbí a nehrajete divadlo, hned jdete s každým, ne?)? Zdá se, že to nemáme tak jednoduché, jak se všude tvrdí a pár návodů by někdy neškodilo. Ale to máme smůlu.

Jen jedna věc je otravnější než milenec, co mi kazí mé plány.
Chlap, co mi kazí mé plány tím, že není můj milenec.
Ti by se měli rovnou zakázat.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vénya Luna Vénya Luna | 1. května 2016 v 13:54 | Reagovat

Skvělý článek :D A skvělá pointa na konci :)

2 Nerisa Nerisa | E-mail | Web | 2. května 2016 v 10:51 | Reagovat

[1]: Ty nejsi pohoršená? 8-O  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama