Volba, která vše změní

21. února 2016 v 15:26 | Neri |  Sebeláska
Musím to napsat a vím, že to nebude snadné. Vím, že spousta lidí, kteří zrovna trpí, mě bude chtít za ty "nesmysly", co napíši, zlynčovat nebo mi alespoň vynadat - a já to chápu. Ještě před chvílí bych sama něco podobného odsoudila jako nehorázný blábol. Jenomže jsem zjistila, že je to pravda, ačkoli mě to samotnou děsí, pobuřuje a nutí se bránit. Já, která vždy byla pro pravdu a naprosté si uvědomění všeho, já, která se vždy snažila všemu podívat přímo do očí, jsem naprosto selhala při pohledu na své vlastní problémy a svou bolest. Hledala jsem výmluvy, příčiny a řešení, ale nenacházela. Protože mi pořád to nejdůležitější unikalo. A teď jsem si konečně dovolila to spatřit a ne, nebylo to lehké a nelíbilo se mi to. Objevit něco takového je těžké. Dát to do slov ještě těžší, proto se pořád jen motám v náznacích. Možná chci říci věc, kterou lidstvo ještě nepochopí. Ale jsem ochotná to risknout.

Mezi bolestí a spokojeností nestojí rovnítko, ale rozcestník a ten se nazývá VOLBA. Můžete si zvolit, jestli budete spokojení anebo budete trpět bolestí. Tento princip je ve své podstatě naprosto, zcela, až dětsky jednoduchý. Není na něm zdánlivě co pokazit nebo nechápat. Kdyby existovala dvě tlačítka, věděli byste, které zmáčknout. Ale život takto nefunguje a to je důvod, proč to teď začne být o mnoho složitější.



Vybrat si bolest je snadné. Stačí se zaměřovat na vše, co nesnášíte, co se vám nelíbí, co vás štve, co chcete jinak. Na všechny nesplněné touhy, špatné vztahy, nepříjemné pocity. Násobit je umíte perfektně. Kdyby ne, nejste tady a nečtete tento článek. Proč byste to pro bohy dělali, když byste neměli sklony vidět na všem to zlé? A co hůř, i když vidíme jen to zlé, nepřiznáme si to. Neuvědomujeme si to. Něco nás musí vysloveně praštit po hlavě, aby nám to došlo. A to je na tom nejsmutnější. A věřte mi, že s vámi hluboce soucítím a chápu vás, protože jsem také taková - a teď už to vím.

Vybrat si spokojenost je mnohem těžší, je to takřka nemožné, pokud už jste si předtím vybrali její opak (což jste udělali, opět, jinak byste tady nebyli). Nefunguje to jako v Tajemství, že se začnete prostě zaměřovat na to hezké a to špatné opomíjet. Ono vás to zlé stejně dožene, protože to v sobě máte, jen před tím začnete zavírat oči. Nezmizí to. Rozhodně ne samo od sebe. A tak i když je Tajemství skvělý nástroj a hlavně skvělé pro uvědomění si, jakou moc máte ve svých rukou, není to zázračný lék. A víte proč? Vy si totiž nevyberete spokojenost ani poté, co si jej přečtete. Nikdy jste tu volbu vědomě neučinili. Jen si to myslíte.


Můžete mi oponovat, že by si nikdo bolest dobrovolně nevybral a nesetrvával v ní. Já vám říkám, že právě v tom se šeredně pletete. Vy jste si bolest vybrali, a pokud chcete svou volbu změnit, musíte nejprve zjistit, PROČ jste to udělali. Proč si každý den vybíráte zahořklost, pesimismus, nenávist a strach? Proč jste usoudili, že je jednodušší snášet bolest, kterou znáte, než se dát všanc podivnému štěstí? Proč nechcete udělat změnu? Proč vás tak děsí?

Odpovědi na tato proč jsou kořenem všech problémů a změnit své odpovědi a díky tomu i své rozhodnutí je právě onou cestou. A je to cesta mnohem těžší, než kterákoli jiná, jakou jste zatím podnikli. Je to pravá výprava do naprosté nejistoty, během které se podíváte do očí svým nejhorším obavám, nejjasnějším nadějím a největším lžím, které jste si namluvili. Je to cesta, na kterou možná nebudete mít odvahu. A proto pokud si chcete zvolit život a spokojenost, musíte si nejprve zvolit, jestli onu cestu podniknete.

Znám takový příběh, možná indiánský, a už ani nevím, kde jsem jej četla, ale zní nějak takto: Starý pán sedí na houpacím křesle před svým domem, pohupuje se a hledí do dálky. Vedle něj leží pes a pořád kňučí. Jednomu muži, který jde kolem, to nedá, zastaví se a po chvíli poslouchání kňučení se starce optá: "Proč ten pes tak kňučí?"
"Leží na hřebíku," odpoví stařec.
"A proč nevstane?"
"Protože ho to bolí dost na to, aby kňučel, ale ne dost na to, aby vstal."
Jak jste na tom vy? Bolí to dost anebo ještě pořád málo? Chcete už vstát? Pokud tvrdíte, že ano, ale okamžitě vás napadá milion důvodů, proč to nejde (a jaký jsem blázen a že se to hezky řekne, ale těžko udělá a jen vás tahám za nos - i když to dělám zcela zadarmo - a že jste si bolest rozhodně nevybrali a jen kecám) a rozhodli jste se, že nic měnit nechcete, tak ještě nejste připraveni. Ještě vás to nebolí dost na to, abyste si vybrali pravdu a cestu. A ta druhá věc: Právě jste na vlastní oči přesně viděli, JAKÝM způsobem si vybíráte bolest. Je to mnohem očividnější, než tušíte.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama