Knězova večeře

3. března 2015 v 22:06 | Neri |  Pohádky a další milé počtení

Říká se, že "dobří lidé", jinak řečeno víly, jsou některými z andělů, kteří byli vypovězeni z nebe a přistáli nohama na zemi, zatímco zbytek jejich společníků, příliš plný hříchu, spadl ještě níž. Takto tvrdí ti, kteří by tomu měli rozumět. Ale ať to je jak chce, jednou takhle byla veselá partička víl, tančící a hrající si. Prováděla všemožné lumpárny za svitu měsíce, toho večera na konci září. Místo jejich veselení nebylo moc daleko od Inchegeela, na západ od vesničky Cork. Byla to vesnička chudá, měla svá kasárna pro vojáky, ale vysoké hory a neúrodné kamení kolem stačilo, aby přineslo chudobu kamkoli, kde bylo.

Nicméně, víly mohou mít vše, co si přejí a chudoba je příliš netrápí. Raději hledají neotřelá místa, málo známá lidmi, kteří by jinak rušili jejich zábavu. Na krásném zeleném paloučku u břehu řeky tito malí přátelé tančili v kruhu, tak vesele, jak jen to šlo, a divoce se zmítali, dokud jeden z nich nezašveholil:

Tiše, dost už bubnování
tady končí naše hraní,
něco cítím
a už vím,
že kněz sem uhání!

A každý z tanečníků pelášil tak rychle, co mu nohy stačily, aby se někam schoval. Hupli pod zelené listy tak, aby jejich vykukující rudé čepičky připomínaly červené zvonečky nebo se schovali za kameny a do děr a vůbec kdekoli to šlo. Ten, kdo mluvil, se nepletl. Po cestě jel otec Horrigan na svém poníkovi a myslel na to, jak už je pozdě. Tak pozdě, že ukončí svou cestu v první chatrči, ke které dojede.

Podle svého rozhodnutí zastavil se u obydlí Dermod Learyho, zvedl petlici a vešel se slovy: "Žehnám vám i vašemu domu."

Nutno říci, že otec Horrigan byl vítaným hostem kamkoli přišel, jelikož žádný jiný člověk nebyl tolik pobožný a milovaný v celé zemi, jako on. Teď velmi trápilo Dermoda, že neměl co ctihodnému nabídnouti k večeři, krom brambor, které "stará" (jak Dermod říkal své ženě, i když měla jen něco málo přes dvacet) vařila v hrnci nad ohněm. Pomyslel na síť, kterou nastražil v řece, ale byla tam teprve chvíli a šance, že v ní nějakou tu rybku najde, byla jen malá. "Nevadí," pomyslel si Dermod, "Nikomu nemůže ublížit, když sejdu dolů a zkusím to. A možná, když potřebuji rybu pro večeři knězovu, nějaká se tam objeví, než dojdu."



Dermod šel dolů k řece a našel v síti toho nejskvělejšího lososa, jaký kdy skákal v průzračných vodách řeky "široký Lee". Jenomže když se natáhl, aby ji vylovil, síť se od něj vzdálila. Nemohl říct kdo, ani jak to provedl, ale losos se osvobodil a plaval s proudem jako by se nic nestalo.

Dermod se smutně podíval na vlnky, které po rybě zbyly na hladině, zářící jako stříbro v měsíčním svitu a pak, s rozčíleným gestem jeho pravé ruky a dupnutím nohou, projevil své pocity reptáním: "Ať tě hořká smůla pronásleduje všude, kam půjdeš, ve dne i v noci, pro ničemné spolčení se s lososem! Musíš se stydět, pokud máš vůbec nějaký stud, že jsi ho nechal proklouznout po tom, čím jsem si prošel! A mně je jasné, že ti to nic dobrého nepřinese, protože ti pomohl nějaký druh zla či něco podobného - no nebylo to zatahání za síť proti mně tak silné, jako od samotného ďábla?"

"To nemáš pravdu," řekla jedna z těch malých víl, které se schovaly po příchodu kněze a pak přišly s celým houfem spojenců za patami za Dermodem Learym. "Jen tucet a půl nás tahalo proti tobě."

Dermod zíral na malého mluvčího s údivem, když pokračoval: "Nedělej si vůbec žádné starosti s knězovou večeří, protože ty půjdeš zpátky za ním a zeptáš se jej pro nás na jednu věc. Pak se objeví před ním v mžiku tak skvělá večeře, že lepší na stole před sebou ještě neměl."

"Nechci mít s vámi nic společného," odvětil Dermod odhodlaným tónem a po chvíli dodal: "Velmi vám vděčím za nabídku, ale jsem chytřejší, než abych se vám zaprodal pro večeři. A krom toho, já vím, že otec Horrigan víc dbá o mou duši, než aby mi radil ji dát navždy v zástavu, bez ohledu na to, co mu dáte do cesty. Takže žádná dohoda nebude."

Malý mluvčí tvrdošíjně pokračoval, aniž by se nechal odradit Dermodovým chováním. "Zeptáš se pro nás kněze na jednu obyčejnou otázku?"

Dermod to chvíli zvažoval, což dobře udělal, ale řekl si, že nikomu neuškodí, když položí jednu obyčejnou otázku. "Nevím, proč bych to nemohl udělat," řekl Dermod. "Ale nechci mít v životě nic společného s vaší večeří, myslete na to."

"Pak tedy," řekl malý vílí mluvčí, zatímco ostatní se kolem něj shlukli, "běž a zeptej se otce Horrigana, zda-li naše duše budou na sklonku všech dní zachráněny stejně jako duše všech dobrých křesťanů a pokud k nám budeš tak laskav, doruč jeho odpověď zpátky bez meškání."

Odešel tedy Dermod do svého domu, kde našel brambory na stole, ze kterých se ještě kouřilo jak ze zchváceného koně za ledové noci, a svou dobrou ženu, dávající ty největší z nich otci Horriganovi.

"Prosím, uctivý pane," řekl Dermod po chvíli váhání, "smím vás obtěžovat jednou počestnou otázkou?"
"Jakou otázkou, synu?" řekl otec Horrigan.
"Tedy, a prosím za prominutí, tady je. Budou duše dobrých lidí spaseny na konci všech dní?"
"Kdo ti nakázal položit mi tuto otázku, Leary?" řekl kněz a upřel na něj své oči velmi přísně, což Dermod vůbec nemohl snést.
"Řeknu pravdu a nic než pravdu," řekl Dermod. "Byli to sami dobří lidé, kteří mě vyslali položit tuto otázku. Jsou jich tisíce dole u řeky a čekají na mne, abych jim přinesl zpátky odpověď."
"Tak jdi tedy zpátky," řekl kněz, "a řekni jim, že jestli je to zajímá, mají sem přijít sami a zodpovím jim s velkým potěšením tuhle i všechny další otázky, které se jim zlíbí mi položit."

Dermod se bez meškání vrátil k vílám, které kolem něj kroužily co nejblíž, aby slyšely, co kněz odpověděl. A Dermod jim to řekl jako smělý muž, kterým byl, jenomže když zaslechly, že musí jít za knězem, rozprchly se v mžiku, některé tam a jiném onam, tak rychle, že z toho byl Dermod celý zmatený. Když přišel zpátky k sobě, což netrvalo dlouho, vrátil se domů a snědl suché brambory s otcem Horriganem, který bral celou tu věc s nadhledem, ale Dermod si nemohl pomoci a myslel na to, že takový ctihodný muž, jehož slova mají tu moc zahnat víly, by zasloužil lepší večeři… a že tak dobrý losos uplaval a vlastně pro nic za nic.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama