Prosinec 2014

Prosinec 2014 - Pohanské Vánoce

3. prosince 2014 v 12:10 | Neri |  Čísla

Poslední číslo tohoto roku přináší ryze vánoční tématiku, od úklidu a pečení, přes jídlo až po pohanská i nepohanská zamyšlení. Dočtete se, jak slavit Vánoce v klidu a pohodě, jednoduše, bez starostí, ne až tak tradičně, jak jste možná zvyklí. Především dámy, které budou ve svém týdnu stařeny, by se měly šetřit. Pak tady máme nahlédnutí do Malé arkány v tarotu, neboť si jistě rádi v novém roce uděláte svůj první výklad. Jeden z článků se také bude zabývat plněním našich snů, přání, předsevzetí a proč Tajemství ne vždy funguje.

Co se týče lednového čísla, kvůli vánočním svátkům může dojít ke zpoždění v jeho vydání, je tedy možné, že se objeví až v půlce ledna anebo nebude vůbec, popř. únorové číslo bude dvojité.


Obsah:




Proč slavit Vánoce pohansky?

3. prosince 2014 v 11:57 | Neri |  Pohanství a druidismus
Vánoce jsou dnes považovány za křesťanský svátek, ale nebylo tomu tak vždy. Jejich základy vznikly už v dávných dobách a byly jimi pohanské oslavy zimního slunovratu. Všechny ty klasické věci, které nám s Vánoci dnes pojí, se přidružily až během pozdějších staletí. Málokdo si asi dokáže představit Vánoce bez dárků, stromečku, kapra a televizních pohádek, ale jak křesťanství ustupuje do pozadí a moderní doba do popředí, stále více lidí si Vánoce upravuje po svém. Nesetkáme se tak už tolik s Vánoci našich babiček, které dodržovaly všemožné zvyky, počínaje řetězem kolem stolu, přes několik tradičních chodů u večeře až po půlnoční mši.

Žijeme v moderní svobodné době a každá rodina si Vánoce upravuje podle sebe. Už je zcela běžné, že se k večeři jí místo kapra třeba řízek, husa nebo nějaké vegetariánské jídlo. Někdo jezdí na hory. Někteří třeba nemají ani ten stromeček. A Ježíšek? Starší si prostě dárky kupují mezi sebou zcela otevřeně sami, v obchodech probíhá vánoční horečka už od října a Vánoce se více než svátky klidu a rodinné pohody stávají konzumní honbou za co největším počtem dárků a druhů cukroví a hlavně, ať se je čím v lednu v práci nebo škole pochlubit. Slyšela jsem i o takových, co pořádají Vánoce zásadně až po novoročních výprodejích. Ano, pořád existuje spousta rodičů, která vykládá svým dětem pohádky, pouští koledy a staví jesličky, ale v mnoha případech jde jen o takovou přetvářku, snahu dodržovat zvyky náboženství, které tady mají sice tradici, ale už nám nic neříkají.

Nebudu se prát za moderní podobu Vánoc, kde se úspěšnost měří počtem iPhonů pod stromečkem, ani nehodlám oslavovat "staré dobré křesťanské časy". Schvaluji snahu lidí dát se vlastní cestou a vytvořit takové Vánoce, které si všichni užijí. A ačkoli "ať žije originalita!", přecejen tento díl Vílího magazínu přinese různé rady a tipy jak si udělat Vánoce víc po svém a po pohansku a pojmout to úplně nově. Můžete se inspirovat. Můžete je všechny zahodit a zasmát se tomu.

Mým cílem není prodat své rady, mým cílem je ukázat, že to může jít i jinak. Pomoci vám, čtenářům, abyste vymanili své myšlení ze zajetých kolejí zaprášených tradic a vytvořili si vlastní, osobité tradice, které budou blízké vašemu srdci, budou vám něco říkat a umožní vám prožít Vánoce po svém, pohodově, bez ohledu na společenské normy. Doufám, že si nakonec vezmete něco z původních tradic, něco z mých nápadů a přidáte něco svého a vznikne tak období roku, na které se budete skutečně a opravdově těšit.

Netaktní STŘELEC

3. prosince 2014 v 11:54 | Neri |  Astrologie
Série horoskopy, Štír, 23. listopadu - 21. prosince

Vezmeme-li to zkrátka, pokud znáte Švejka, znáte také střelce. Nejsem si jistá, jestli se pan Hašek zajímal o horoskopy nebo jen znal některého ze střelců osobně a inspiroval se jím pro tuto veselou postavu, ale není pochyb, že Švejk byl střelec. Střelci jsou totiž nezlomní optimisté a za svým naivním zevnějškem skrývají bystrou inteligenci. Ne, že by jejich naivita byla jen maska, oni opravdu nejsou vypočítaví. Jsou přímí, bolestivě upřímní a katastrofálně netaktní. Častým nešvarem je i jejich nešikovnost, rozhazovačnost, sklony k výbuchům vzteku a nestálost ve vztazích. Pak tady máme ty příjemnější vlastnosti. Ve skutečnosti mají střelci mnoho přátel a známých i přes svou netaktnost. Jsou opravdu věrnými přáteli, jsou společenští, komunikativní, až bodří a milují vyprávění vtipů. Většinou na něčí účet, ale pro jejich milý a nevinný zjev jim kde kdo odpustí. A všichni krom cíle vtipu se pobaví. Dokud se sami nestanou cílem dalšího.

Střelci mívají v oblibě nejen lidi, ale i zvířata. Jsou také klikaři, naštěstí. Jak bylo zmíněno, bývají nešikovní. Ztrácí věci. Jsou občas jako velké malé děti, roztomilí, ale nepoužitelní. Dokonce rádi riskují. Peníze se u nich dlouho neohřejí (až na výjimky), protože si rádi užívají všeho, od materiálních statků, přes jídlo až po dobrý pocit z pomoci příteli. Ale to štěstí!

Ať už cokoli pokazí jakkoli, nějakým podivným řízením osudu se všechno v dobré obrátí.

A pak jim nezáviďte. Navíc mají nezlomný smysl pro ideály. Jsou ohnivým znamením, což znamená, že stejně jako ostatní ohniví milují čestnost a pravdomluvnost a když se pro něco nadchnou, jejich zápal jen tak nepohasne. Co na tom, že jejich sny létají někde v oblacích, oni za nimi stejně půjdou. Střelec míří na cíl.

Mezi muži a ženami nejsou v tomto znamení velké rozdíly. Oba milují svobodu a nesnáší její omezování, jen těžko je dostrkáte před oltář a krom toho se i rozvádějí. Důležité pro ně je, aby měl partner pochopení pro jejich ideály, hroší kůži pokud jde o (neúmyslné) urážky a smysl pro upřímnost. Především ženy jsou uvnitř nečekaně citlivé na zahrávání si s jejich city, ačkoli to umí dobře skrývat. Jsou skvělé a přátelské hostitelky, vždy mají své velké teplé srdce na dlani… a pak už lze docela dobře přehlédnout, že domácí práce v nich tak velké nadšení nebudí. A divíte se jim?



Žena jako stařenka

3. prosince 2014 v 11:47 | Neri |  Posvátné ženství

Není náhodou, že poslední ze čtyř ženských týdnů je přirovnáván k fázi zimy či stařeny. Tento týden začíná menstruací, a i když je považován za poslední (přecejen spolu s krví na duchovní rovině odchází i emoce nastřádané v předchozích třech týdnech), většina žen si od něj počítá svůj cyklus jako od prvního, právě proto, že jeho začátek je zcela jasně vymezen právě krvácením. Jak může každá žena potvrdit, menstruace přichází se spoustou fyzických a psychických projevů. Ty jsou na začátku týdne nejhorší a postupně se zmírňují. Pro případ, že čtou i muži, to trochu rozvedu. Krom krvácení mezi tyto projevy patří především bolesti břicha a zad, celková slabost a únava, někdy i stavy nevolnosti a nízký tlak, pro ženu může být nepříjemně bolestivé i sedět. Všude je citlivější, všechno ji tlačí. Stejně tak psychika. Běžné problémy se najednou stávají příliš těžkými a neřešitelnými, snadno se rozpláče, hlavně, když má hodně starostí. Teď na sebe žena musí být jemná a mírná, co nejvíc odpočívat a to stejné by měl chápat a respektovat její partner. Potřebuje ticho a klid, nebýt moc vyrušována, žádné společenské události nepadají v úvahu.



Samozřejmě, fyzické projevy jsou u každé ženy jiné a mění se i v průběhu času. Některé mají projevy a bolesti téměř nesnesitelné, jiné si sotva všimnou, že nějaká menstruace přišla. Ale! A teď apeluji především na vás, ženy. Je nutné odpočívat. Bez debat. I když si nemůžete vzít volno ze školy či práce, šetřete se, hlavně psychicky, ale i duševně. Všechno, co nehoří, pár dní počká. Dělejte jen to nejnutnější do práce, doma pomohou děti, manžel či rodiče, popř. požádejte spolubydlící, aby pro jednou uklidila ona. Nesportujte. Neběhejte po nákupech. Odložte výlety a všechny potencionálně namáhavé činnosti. Pokud se budete přepínat, vaše tělo se vám pomstí většími bolestmi a příznaky a menší energií v dalších týdnech. Co načerpáte teď, později se vám vrátí. Ani zavilým sovám nebude dělat problémy zalézt do postele už po deváté a největší workoholičky by se měly naučit alespoň tento týden odpočívat a nic nedělat (nebo alespoň práci omezit). Častá bývá také menší chuť k jídlu a větší potřeba tepla. Ženě už tak moc nezáleží na tom, jak vypadá, pohodlí především.

Teď k těm příjemnějším stránkám. Žena je, kupodivu, vysoce milující a intuitivní. Ano, bývá i protivná, ale to hlavně tehdy, když nemá kýžený klid, teplo, pohodlí a odpočinek. Pokud se jí tohoto dostane, obvykle je velmi milá, chápavá, klidná a docela i spokojená. Bolesti náladu kazí, ale když nemá problémy se svým ženstvím nebo se nepřemáhá a nedře, bolesti nejsou nutností! Vlastně je bolest v tomto období nepřirozená a poukazuje na nevyřešené problémy. Dělá jí problémy řešit logické úlohy, soustředit se a pracovat, ale je zasněná, napojená na své podvědomí a vesmír, na bezpodmínečnou lásku. Je pro ni snazší odpouštět, bilancovat, ujasňovat si, co doopravdy chce, co je v jejím životě dobře a co špatně apod. Může se stát, že zatímco nevypočítá ani rovnici o dvou neznámých, vyřeší si vleklý psychický problém, přijde na důvody svého nezdravého zlozvyku atd. Je dobrá doba na meditace, protože vydrží hodiny ležet a nechat plynout myšlenky. Nebo se hodí dobrý film, spíše něco milého, vtipného a třeba i kresleného, žádné děsivé, krvavé, akční nebo stresující záležitosti. Je velmi psychicky citlivá, takže se rozbrečí u… mnoha věcí. Vlastně ji může rozbrečet i zlomený nehet. Jakákoli nepříjemnost. To už bylo zmíněno. Dámy, nic si z toho nedělejte, je to jen stav, co přejde. Buďte na sebe hodné a opatrné. A pánové, chraňte své dámy a zabezpečte jim vše, co potřebují. Později se vám odvděčí. Už proto, že zrovna v tomto týdnu si vaši péči dobře zapamatují.

Vlastní vánoční zvyky

3. prosince 2014 v 11:39 | Neri |  Kreativní nápady

Když jsem přemýšlela nad zvyky, jaké by mohly patřit k Vánocům a nebyly ryze staré a křesťanské, přemýšlela jsem z pohledu vyznání pohanského. Vy, drazí čtenáři, čtete Vílí magazín, a proto předpokládám, že máte blízko k tematice fantasy, esoterice a pohanství. Mnozí z vás jistě věří na víly, anděly či jsou jimi alespoň fascinováni. Andělé patří i ke křesťanským Vánocům a proto vám možná nebude připadat tak těžké je zakomponovat do vašich Vánoc. Proto začnu u nich.


Andělé

Štědrý večer je výjimečný především tím, že je tradicí. Vánoce slaví téměř každý a je to jediný zvyk, který s oblibou přetrvává ve většině domácností. Jediný den, který opravdu přichází jen jednou za rok a díky spoustě propriet, které se k němu pojí, se jen málokdo ubrání slavnostní a tajemné atmosféře ten den provázející. Hlavně děti jsou na toto citlivé. Navíc se blíží i nový rok a k němu se váží předsevzetí, sny a cíle do budoucna. I samotné Vánoce jsou přece obdobím splněných snů! Právě proto, díky této sváteční atmosféře a víře, že se mohou dít zázraky, je vánoční čas nejvhodnějším obdobím pro kontaktování svých andělů. Ještě v předvánočním čase si můžete vyrobit krabičku přání a strkat do ní lístečky se vším, co byste rádi, aby se vám třeba na Vánoce (nebo poté v novém roce) splnilo. Můžete s dětmi vyrábět nebo kreslit andílky a vysvětlit jim, že mají své anděly strážné, kteří je milují a dohlíží na ně bez ohledu na okolnosti a pomáhají jim s plněním snů. I když nejste nábožensky založení, můžete se pomodlit ke svým andělům anebo si jen představovat své sny splněné.



Víly a skřítci

Pokud vám andělé až tak blízcí nejsou a máte radši přírodní bytosti, můžete výše popsaný způsob plnění přání použít s malou obměnou a kreslit si třeba zimní víly a přát si od nich. A pokud budete opravdu chtít pomoci přírodě a víly potěšit, udělejte jedním ze zvyků na Štědrý den třeba krmení ptáčků nebo pokud máte zahradu či pokojové rostliny, běžte si s nimi promluvit, doneste symbolický dáreček, zkrátka jim ukažte, že na ně pamatujete (rostliny totiž mají vlastní vědomí). Jediný zádrhel je v tom, že pokud není teplá zima, stromy a rostliny obvykle nevnímají, jsou zpomalené, v zimním spánku a těžko a nebudou vás vnímat. Zato zvířátka ano, ta nespící vždy. Veverky potěší nadílka oříšků, ptáčky to krmítko, vaši domácí mazlíčci se ostatně také chtějí podílet na oslavách. A pokud se vám zalíbí myšlenka domácích skřítků, on ani takový malý dáreček pro domácího skřítka neuškodí.


Rodinná pohoda i o Vánocích

3. prosince 2014 v 11:36 | Neri |  Mezilidské vztahy

S kým budete letos trávit Vánoce? Budete s rodiči a sourozenci tak, jako předchozí léta? S partnerem a dětmi? S novým přítelem nebo přítelkyní? S přáteli? Sami? Pokud si můžete vybrat, buďte na Vánoce s těmi, které nejvíce milujete. Ano, to je ideální stav. Ale co když to nejde? Co když musíte strávit Vánoce sami nebo v rodině, kde nejsou zrovna nejlepší vztahy? To je problém. Vánoce jsou z pohledu vztahů zkouškou, jedním z nejtěžších období v roce. Je to zvláštní, protože právě o Vánocích má být rodina nejvíc pohromadě a šťastná, všichni lidé mají být milí a naměkko a ono to tak není. Není, protože každý má jinou představu o tom, jak má třeba Štědrý den probíhat.

Možná to znáte také. Děti samou nedočkavostí budí rodiče před devátou a hned by běžely strojit stromeček. Nevyspaný rodič si na ně zakřičí s gustem už po ránu anebo jen povzdechne a proti své vůli vstane. I strojení stromečku se může změnit v horor, když se do toho nikomu nechce a všichni se hádají, kdo to tedy udělá. Anebo nadšený dobrovolník shodí stromeček na televizor a je po Vánocích. Buďme optimisté, třeba je rodina výjimečně šťastná a šikovná a ochotná všechno provést, dokonce ani matka rodiny nemusí nadávat, že jí nikdo nepomůže s obalováním kapra a strávila celý den v kuchyni a děti nekřičí hlady, přehlušovány otcem, který se snaží vysvětlit, že uvidí zlaté prasátko. Nejmladší člen rodiny se mezitím schovává za stromečkem a ojídá kolekci.

Vzato kolem a kolem, čím víc si toho na Vánoce naplánujete a čím větší očekávání máte od všech a hlavně sami od sebe, tím horší to bude. Nejlepší věcí, jakou se můžete o svátcích obrnit, jsou ocelové nervy a nadhled. Ty vás mohou zachránit před mnoha a mnoha rodinnými konflikty. Zapomeňte na dokonalost. Nakonec je jedno, jestli je k večeři kapr nebo rybí prsty z polotovaru, jestli stromeček stojí rovně a má všechny baňky rovnoměrně rozmístěné a jestli jsou mašle na dárcích přesně uprostřed. Dokonce se dá přežít, když ten protivný teenager odmítá přijít k večeři, protože je zabraný do jakéhosi raidu v jakési pitomé hře zvané WoW, zatímco vy se snažíte o vánoční atmosféru.

Nejlepší, co můžete na Vánoce udělat, je nic nikomu nevyčítat, nehádat se, nekomandovat a nestěžovat si. Zní to hrozně trpitelsky, ale v konečném důsledku to pomůže k lepším vztahům v rodině, lepšímu pocitu z Vánoc a méně dní bude potřebných pro uklidnění nervů po svátcích. Zapomeňte na dokonalost a pochvalte maličkou ratolest, která křivě navěsila baňky na jedinou větev. Pomohla a má z toho radost a převěšovat ty baňky je stejně jen ztráta času a energie, když se ten strom za pár dní zase uklidí. Teenager ať si hraje, alespoň se nemusíte dívat na jeho otrávený obličej u stolu a pořád je lepší, že je doma a ne někde na večírku zpitý do němoty (což provede za pár dní na Silvestra). Manžel sedí na gauči u pohádek a nepomáhá? Sedněte si k němu. Schválně, za chvíli mu začne být divné, že nikdo nechystá večeři a pak třeba i pomůže, aby dostal kýžené jídlo. A pokud ne, také nevadí. Cukroví je doma beztak víc než dost, tak se přinejhorším nacpete jím. Vystresovaná žena v domácnosti stejně k vánoční pohodě nijak nepřispěje. A nakonec, pokud je to pro vás doma opravdu nesnesitelné, odjeďte na Vánoce k mamince, přátelům nebo na samotu u lesa. Nic nestojí za zničené nervy, ani Vánoce.

Neblázněte, jsou to jen Vánoce!

3. prosince 2014 v 11:33 | Neri |  Zábava, vtipy
Prosinec už začal a předvánoční přípravy jsou v plném proudu. Právě proto je třeba se zastavit a chvíli přemýšlet, než budete pokračovat. Má vůbec smysl pokračovat? Co všechny ty přípravy, jsou opravdu nutné? Nejsou. Tabulka vás přesvědčí.

Tradice x pohodlí

  • vánoční úklid
  • uklízet stačí na jaře, stejně se na Vánoce vše zaneřádí
  • adventní kalendář
  • adventní kalendář si děti taky mohou vyrobit samy, ať pořád nesedí u toho počítače
  • kupování kolekce
  • levná čokoláda stejně není zdravá (a děti ochutnávají předem)
  • pečení cukroví
  • většina cukroví se stejně sní před Vánoci a pak už na něj není chuť
  • koupě stromečku
  • stromeček stačí umělý a vydrží klidně dvacet let
  • shánění ozdob a zdobení stromečku
  • pár ozdob stačí, omotání řetězy obvykle nahradí nedostatek všeho dalšího
  • kupování dárků celé rodině
  • ať si každý napíše, co chce, objedná se po internetu a je po starostech
  • rozesílání vánočních pohlednic
  • pohlednice jdou jistě poslat i přes e-mail (je moc velká ledovka pro cestu na poštu)
  • výzdoba bytu či kanceláře
  • jsou vyzdobeny všechny obchody, proč si alespoň doma od toho šílenství neodpočinout?
  • vyprávění dětem, že přijde Ježíšek
  • dětem stejně brzy někdo vyžvaní, že Ježíšek není


Tipy (a vysvětlivky) na závěr:

  • Vánoční úklid nejspíš má jakousi historickou a praktickou hodnotu, ale to nic nemění na tom, že z duchovního hlediska nijak nutný není. Obdobím zbavování se starého je totiž podzim, ne zima. V zimě jsou dny krátké, lidé unavení a mají proto co nejvíce odpočívat a nenamáhat se. Pravda, za dávných dob se v zimě sedělo doma u pece a pak je možné, že se lidé i nudili, tedy uklízení nebylo až tak špatným nápadem. V dnešní době máme před Vánoci šílený shon, nejen doma, ale i v práci a ve škole. Uzavírání známek k pololetí, v prodejních profesích vánoční prodejní šílenství… kdo má čas uklízet? Nechte to na jaro, bude teplo, takže i vyvětráte…
  • Bez adventního kalendáře se asi většina dětí plně neobejde, takže pokud máte děti, stejně budete muset nějaký sehnat (co si budeme nalhávat, každý chce dostávat každý den čokoládu jen tak). Z hlediska výživy asi bude lepší, když místo levného polského kalendáře pořídíte nebo vyrobíte náhradu v podobě kapsiček, co si třeba děti pověsí každý rok na dveře, a do nich nakoupíte drobné sladkosti. Je to pracnější, ale pro děti určitě lepší. Možná se vám povede podstrčit i něco, co normálně za sladkost nepovažují, třeba sušené ovoce (ale nejlépe cokoli mají rády… ona ta zdravá výživa funguje jen odsud posud, nebudou nadšené ničím, co jim nechutná, jakkoli je to zdravé).
  • Pokud musíte mít cukroví a neobejdete se bez tradičního lineckého, vanilkových rohlíčků, apod., holt si vyhraďte ty tři druhy a za víkend je upečte, ať je pokoj. Jinak si plně vystačíte s trochou nepečeného nebo snadno a rychle upečeného, které vyrobíte pár dní před Vánoci. A pokud pečení opravdu nesnášíte, zkuste se domluvit se známou, co peče ráda (i takoví lidé kupodivu jsou). Nedoporučuji kupovat to hotové z obchodu, to už je vážně lepší nemít na tom stole nic.
  • Nejsem zastáncem lhaní, takže ani svým dětem lhát nebudu. Nemyslím, že je nějak na škodu, aby děti už od začátku věděly, že dárky jim dávají rodiče, protože je mají rádi a chtějí jim udělat radost, ne nějaká smyšlená křesťanská figurka. Obzvlášť v nekřesťanských rodinách to nemá žádnou logiku.

Vánoce s pohanskými bohy

3. prosince 2014 v 11:22 | Neri |  Pohanství a druidismus
Z předchozích článků už byste měli vědět, co je to panteon, ale pro připomenutí: Panteon je soubor božstev určitého národa, kultury. Máme starořecký, staroegyptský, keltský, slovanský,… Jak to souvisí s Vánocemi, ptáte se? Pokud nejste pohan, pak nijak (ateisté se tímto článkem vůbec nemusí zabývat), ale pokud jste, jedná se o docela důležitou věc. Vánoce souvisí i s náboženstvím, o tom se není třeba hádat a proto pokud máte svou víru a svá božstva, směle je zakomponujte do svých oslav. A tady se právě dostáváme k panteonu - jaký je ten váš?


Egyptský panteon

Uctívání egyptských bohů se mezi pohany nazývá kemetismus a i v naší zemi, tak vzdálené Africe, má svou tradici. Přesto neexistují obecně nutná pravidla, každý své náboženství praktikuje po svém. Někdo uctívá přímo bohy, někdo spíše univerzální sílu, jejíž součástí jsou. Ať už tak či onak, každý kemetista nejlépe sám ví, jaké uctívání bohů je jeho srdci nejblíže. Tvrzením, že je u kemetistů obvyklé vlastnit sošku svého hlavního božstva a nosit ankh či jiný egyptský symbol, nelze šlápnout vedle. Otázkou je, jak je možné skloubit čistě evropské vánoční tradice s uctíváním bohů natolik exotických? Pochopitelně to jde, na úkor tradičnosti svátků.

Tak třeba, egyptský rok končil pravděpodobně jindy než rok dle současného kalendáře, proto se nedá říct, že můžeme slavit ve stejnou dobu a být jako staří Egypťané. Navzdory tomu, přihlédneme-li k faktu, že prostě žijeme v jiném pásmu a většina znalostí z té doby je ztracená, můžete klidně slavit konec egyptského roku na Vánoce. Konec jejich roku byl spojován s narozením božstev Isis, Osirise, Setha a Neftet (a ještě prvního Hora, o kterém je méně zmínek, nicméně dětí bylo 5 a tímpádem i 5 dní oslav, které šly mimo - nebyly součástí žádného roku, ani nového ani starého). Byla to božstva velmi oblíbená, proto se nelze divit, že oslavy byly opravdu bujaré. A tak ano, můžete spojit Vánoce s oslavou narození této pětice bohů, pustit si místo koled egyptsky inspirovanou hudbu, nachystat tabuli s fíky a datlemi a vychutnat si Vánoce po svém, po egyptsku.


Řecké a římské oslavy zimního slunovratu

Pro antické oslavy si dovoluji použít citaci: "Na 17. prosinec ve starověkém Římě připadal významný svátek Saturnálií. Postupem času se jeho oslava protahovala na několik dní, takže v pozdějších dobách víceméně přecházel v oslavu zimního slunovratu. Byla to doba všeobecného veselí a jisté míry tolerované společenské nekázně, vzájemných návštěv a obdarovávání, zkrátka všech věcí, na něž se jindy nedostávalo času. Běžný život Města se zastavil a Římané se symbolicky vraceli do dávného zlatého věku lidstva pod vládou Saturna, kdy všichni lidé žili ne nepodobni bohům: bezstarostně, jako sobě rovní, v míru a hojnosti." (Zdroj: http://spqr.cz/content/io-saturnalia)

Tato ukázka mluví za vše, všimněte si především zvýrazněných částí a pak pochybujte, že Vánoce nemají kořeny i v této části světa. Chcete-li prožít Vánoce po římském způsobu, dočtěte si zbytek článku a inspirace budete mít víc než dost.
Řecké oslavy zimního slunovratu se lišily podle oblastí (jistě dobře víte, že tehdy měli městské státy, Řecko nebylo jednotné). Většinou byly spojovány s bohem Poseidonem, ale existují zmínky i o zasvěcení tohoto období Afroditě nebo Démétér a Dionýsovi. V zásadě ale byly velmi podobné římským Saturnáliím.


Slovanští bohové

Lze předpokládat, že zvyky starých Slovanů budou ze všech nejpodobnější zvykům, které se ještě donedávna udržovaly a udržují v naší zemi. Sami jistě dovedete rozlišit, jaké zvyky jsou čistě křesťanské (nebo alespoň jimi ovlivněné) a které se dochovaly ve své původní podobě. A pro zajímavost je zde odkaz na zpěvník menší zpěvníček slovanských koled: http://rodnavira.cz/category/kultura/hudba/


Tradice wicca

Pro wiccany se Vánoce kryjí se svátkem jménem Jule, který bývá oslavován kolem 22. prosince. Opět si vypůjčím slova jednoho z wiccanů: "Yule je časem největší temnoty, kdy je den nejkratší a zdá se, že noc trvá celou věčnost. O půlnoci letního slunovratu se pak rodí mladý Bůh slunce, který je příslibem návratu léta a světla na zemskou pláň. Dítě je zlatým darem Velké Bohyně tomuto světu, který by bez Slunce nemohl existovat a všechen život by zanikl. Tento její dar si dodnes připomínáme starým zvykem vzájemného obdarovávání. Svět je nyní zachráněn před temnotou. A i když následující dva týdny budou ještě plné nejtemnější tmy, naše dítě příslibů a nových začátků je na světě a pohanské děti nemusí mít strach o nadcházející jaro, protože mladý Bůh jednoho dne zesílí, dospěje a zalije zemi svým zlatým svitem.

Čas zimního slunovratu je zároveň časem radovánek, které mají zahnat strach z temnoty, ve které se všichni ocitáme. Tma zahání všechny duše ke světlu a teplu rodinného krbu. A my hledáme své blízké, ať už z rodiny, z covenu nebo z řad našich nejbližších přátel, abychom se navzájem těšili ze své přítomnosti a jeden druhému pomohli překonat období nejdelších stínů. Proto se společně radujeme, oslavujeme narození Boha, dáváme si dárky a jeden druhého činíme šťastným. Tančíme, pijeme víno a medovinu, blázníme a smějeme se, neboť tma je všude kolem nás a stíny, ty se přece vždycky bály smíchu." (Zdroj: http://wicca.cz/clanky/koloroku.htm#Yule)



Malá arkána letem světem

3. prosince 2014 v 11:20 | Neri |  Věštění

V minulých dílech jsme si představili jednotlivé karty Velké arkány, hlavních mystérií. Nyní nás čeká zbytek karet nazývaný Malá arkána. Celkově mají karty Malé arkány jasnější významy a jsou méně složité na výklad, jejich problémem však je, že je jich hodně a my si nebudeme rozebírat kartu za kartou, neboť si vystačíte s příručkou k vašemu balíčku. Přesto by byla škoda Malou arkánu z našeho tarotového seriálu úplně vynechat, a proto si ji probereme alespoň obecně.

Z duchovního hlediska Velká arkána vyjadřuje vnitřní svět a Malá arkána vnější. Vnitřní a vnější svět jeden bez druhého postrádá smysl, proto je i v tarotu nutno se věnovat oběma částem balíčku se stejnou vážností. Karty malé arkány jsou rozděleny na 4 typy, barvy, chcete-li. Jsou to hole, meče, poháry a pentakly. Každý z těchto prvků zastupuje jeden živel a tímpádem i charakteristiky tomuto živlu náležící. V některých balíčcích se toto rozdělení může lišit, obvykle však:


Hole náleží živlu ohně. Oheň je živel vášně, odvahy, nadšení, ale také boje a nerozvážnosti.
Meče patří pod živel vzduchu. Vzduch je živel intelektu, vynalézavosti, ale také chladu a odstupu.
Poháry jsou živlem vody. Voda je živel citů, lásky a empatie, ale také smutku.
Pentakly disponují živlem země. Země je živel materialismu, rozvahy, trpělivosti, ale také lakoty.

Malá arkána se skládá z karet dvorních a číselných, podobně jako je tomu třeba u klasických herních karet. Každý typ má své páže (nebo princeznu), rytíře, krále, královnu a deset číselných karet, v praxi to tedy vypadá tak, že máme např. páže holí, rytíře holí, královnu holí, krále holí, dvě hole, tři hole,… deset holí. Stejně je to i u mečů, pentaklů a pohárů. Každá z karet pak má svůj význam (k dohledání např. v příručkách k jednotlivým tarotovým balíčkům). Opět také, stejně jako u Velké arkány, lze karty vykládat i vzhůru nohama a tímpádem brát v potaz významy obrácené - anebo odvodit ze dvou významů, který z nich dává ve výkladu větší smysl.

A pokud chcete do tajů Malér arkány proniknout ještě hlouběji, můžete se krom živlů podívat také na významy dvorních karet a čísel jednotlivých karet.

Dvorní karty představují nejčastěji osobu, tedy nás nebo nějak se situací související, řidčeji vyjadřují samotnou situaci. První z dvorních karet je páže (neboli princezna). Pážata symbolizují mládí a začátky, tedy mladou a nezkušenou osobu nebo počátek nějaké situace, popř. její oživení. Páže může třeba symbolizovat, že v sobě nacházíte něco nového. Rytíř (či princ) je stále ještě mladou a nezkušenou postavou kypící nadšením, ale už je u něj impulz k akci, který pážeti chybí. Páže přináší novou akci a rytíř ji dává do pohybu. Královna o projekt pečuje, je mateřskou, ženskou postavou, která už je dospělejší, žije svými ideály a ochraňuje je. Král je poslední. Vládne a poroučí, má vše pevně v rukou. Je završením, dosažením cíle, moudrou a zodpovědnou postavou.

Nakonec ještě čísla, jen okrajově:

Eso ("jednička"): dary, začátky, potenciál, slib
Dvojky: vztah, volba, zkušenost
Trojky: tvořivost, vyjádření, naplnění
Čtyřky: struktura, materiální svět, jistoty, omezení
Pětky: krize, transformace, výzva, zdraví
Šestky: rovnováha, sjednocení, harmonie, shoda
Sedmičky: magie, spiritualita, bádání
Osmičky: hojnost, manifestace, sklizeň, pracovitost
Devítky: úplnost, idealismus, vůdcovství
Desítky: vyvrcholení a následný nový začátek

Pokud se v tom zatím ztrácíte, buďte bez obav. V příštím čísle si dáme první ukázkový výklad. Až začnete jednotlivé karty používat v praxi, postupně do jejich tajů proniknete a všechny dříve nabyté znalosti se vám začnou spojovat v ucelený obraz.

S vánoční písní na rtech

3. prosince 2014 v 11:13 | Neri |  Hudba
Pohanské Vánoce s křesťanskou hudbou? To přece ne! Mnoho pohanů má jistě v nelibosti křesťanské koledy, někdy tuto nelibost lze nazvat až odporem. Ano, jsou i takoví, kterým koledy nevadí a jsou vánoční písně, které nemají nic společného s náboženstvím. Jsou písně s hezkou melodií, ale text iritující. Je snad nějaký důvod, proč by si měl pohan zpívat o Ježíškovi v jesličkách? A tak vznikají písničky, které jsou pohanským přepracováním koled. Anebo písničky nevánoční, které se ale alespoň zabývají zimní tématikou. A tak pokud nechcete mít v domě na Vánoce ticho, račte si vybrat.

Nejprve zapátráme v zahraničí, neboť tam jsou daleko před námi i v nekřesťanských koledách:

Můžete si všimnout, že v písni "13 days of Solstice" se text značně opakuje, všechny položky vyjmenuje zpěvačka až na konci, proto pro vás přeložím ten poslední úsek textu: Na třináctý den slunovratu mi můj coven dal… 13 hořících svící, 12 vařících kotlíků, 11 schnoucích bylin, 10 kvetoucích květin, 9 bubnujících šamanů, 8 tantrických lekcí, 7 knih stínů, 6 sošek bohyně, 5 dubových holí, 4 elementy, 3 kouzla na peníze, 2 pentakly a havrana na bříze.

Další inspirativní playlist je tento, dvě nebo tři písně se opakují, ale nabízí hlavně nové. Ačkoli zrovna píseň Yule je i přes svůj název textově nevhodná… U "What night is this?" si můžete všimnout, že píseň má melodii Greensleeves. Bohužel… ani v zahraničí nenacházíme moc čistě nových písní.

Z českých luhů a hájů pak stojí za zmínku třeba tento pokus o píseň k zimnímu slunovratu. Anebo pak tato píseň. A nakonec - Brontosauři. Ale samozřejmě, pokud máte trochu hudebního talentu, můžete nějakou pohansky vánoční/slunovratovou složit sami. A podělit se! Bude-li mít někdo tu odvahu se pochlubit, v příštím čísle bude písnička jistě zveřejněna.

A pro inspiraci zde krátký text:

Slavnostní noc

Ticho, klid…
jaký den dnes může být?
Ať sníh je či není,
je nám to fuk,
přišel čas veselení.
Mluvte o příhodách
co váš předek zažil
a kterak dědeček
jednou rybu smažil…

Ref. Dávejte na stůl vše
co nám podzim dal,
zapalte svíce
ať noc zkrátíme nám.
Brzy jaro přijde
do té doby však
vesele pijme,
míň zima bude nám pak.
Než jaro přijde.

Rozdejte dary
dokud jsme živí a zdraví.
Je nám tu dobře,
i když večer je tmavý.
Zapalte ohně,
nemějte strach
nevzplane stromek
vymetem prach
ze svých srdcí.

Ref.

A když slunce zapadlo
a příběhy dávno došly,
když všechny děti
do postýlek odešly,
půjdeme taky spát
a věštby ve snech
budou si s námi hrát,
není se čeho bát
neožijí… snad.

Ref.





Přejí Vánoce zvířátkům?

3. prosince 2014 v 11:11 | Neri |  Příroda a ekologie

"Zabij bobra, zachráníš strom! Zabij člověka, zachráníš strom i bobra."

Na úvod možná až příliš extrémistický výrok, ale když se nad tím zamyslíte, je v tom velká pravda. Je neoddiskutovatelným faktem, že příroda bez člověka je schopná žít naprosto skvěle, dokonce ještě v lepším stavu než jak to je teď (se všemi těmi násilnými zásahy, ničením přírodních zdrojů a vykořisťováním), zatímco člověk bez přírody nepřežije. Ano, před Vánoci se nikomu nechce uvažovat nad důsledky moderního životního stylu, ale tím ony nezmizí. A právě my, kteří se zajímáme o přírodní bytosti, jako jsou víly a o pohanství, které je náboženstvím v souladu s přírodou, jsme těmi, kteří na tohle musí myslet, když už nikdo jiný. Není vlastně možné slavit Vánoce pohansky a vůbec se nezamyslet nad tím, jestli jsou naše oslavy v souladu s naší vírou a s přírodou a jejími bytostmi.

Nenutím nikoho k vegetariánství a nikdy jsem to nedělala, ale existují období roku, kdy by bylo docela vhodné. Vždycky mě iritovaly stánky s kapry, obzvlášť ty, kde majitel bez okolků vytáhne kapra z kádě a zabije před očima kolemjdoucích, jako by to bylo zcela v pořádku a normální. Nemluvě o tom, že si rodiny kupují kapříka domů, nechají děti, aby se na něj koukaly, a pak ho zabijí, jako by to bylo zcela v pořádku a normální. Takhle děti učíme neúctě ke zvířatům, navíc v době, kdy máme všeho takový dostatek a hojnost, že opravdu nemusíme zabíjet, abychom přežili. Když už to maso potřebujete, lze si ho koupit v obchodě a obejít se bez těch sadistických rituálů okolo. Všimněte si, že většina dětí se s kapříkem skamarádí a lituje ho. To je pravý lidský cit neotupený léty zabíjení, cit, o který je obíráte. Začíná to u kaprů a může klidně pokračovat dál. Jste svým dětem vzorem.



Jsem za to, aby se kapři na Vánoce nejedli. Měla by být nějaká rovnováha, a když už maso, tak různé, ne aby se na Vánoce vyzabíjel jen jeden druh. A nejlepší je samozřejmě (právě na Vánoce!) myslet na soucit a obejít se bez masa úplně. Alespoň ten jeden týden. Ostatně, co mají zvířata z Vánoc? Do lesů jim lezou lidé, kteří (a někdy i na černo) kácejí stromky na Vánoce, stromky, které roky rostou a pak zbytečně pár dní stojí v koutě nastrojené, uvadnou a vyhodí se. Jako by tady byl takový přebytek kyslíku. V zimě je už tak dost těžké shánět potravu bez všeho toho narušování klidu okolo.

Celkově jsou Vánoce asi nejvíce materialistickým obdobím. Prodává se a nakupuje ve velkém, každý potřebuje pořídit nějaké dárky svým blízkým. Což znamená zvýšenou výrobu. Což znamená větší využívání přírodních zdrojů a také plýtvání s nimi… kolik věcí se neprodá ani se slevou a vyhazuje? Plýtvání, v tom je dnešní člověk mistrem. Tak už víte, proč Vánoce zvířátkům nepřejí?

Proč Tajemství ne vždy funguje

3. prosince 2014 v 11:00 | Neri |  Věci mezi nebem a zemí
Blíží se další rok a na Silvestra si obvykle dáváme předsevzetí. Ta mohou být různá, od hubnutí, přes "přestanu kouřit a začnu žít zdravěji" až po zlepšení vztahů v rodině. Často se stane, že se do něčeho pustíme, první dva, tři týdny to vydržíme, ale pak se vše zase vrátí do zajetých kolejí. Je vám to povědomé? S Tajemstvím je to stejné. Vybereme si jeden cíl či velký sen a začneme si představovat, jak se nám plní. Snažíme se to cítit, být za to vděční, představovat si to, používat všechny ty metody v knize uvedené. Možná jste ji nečetli, pak doporučuji přečíst. Ne proto, že vám během okamžiku změní život, ale proto, že pochopíte základní princip. V tom je ten problém. Tajemství ukazuje základní princip, ale jen mizivé procento lidí dokáže ze dne na den změnit své myšlení a začít si plnit sny. V realitě je to všechno jinak. Ano, Tajemství funguje bezchybně. Přitahuje to, na co myslíme, co cítíme, o čem jsme v duchu přesvědčeni. To je kámen úrazů. Své niterné přesvědčení nezměníte za den. Ani kdyby to byl Silvestr.

To asi trochu zchladí vaše nadšení. Ano, víra je potřebná. V prvé řadě je třeba věřit v to, že dokážete změnit své zaběhlé vzorce a splnit si svá přání. Vidíte, víra v určitou věc či přání je k ničemu, dokud nedokážete uvěřit sobě, že máte moc si ho splnit. Vůbec v něj skutečně uvěřit. Zní to složitě a nudně, co? Ale život takový občas je, hlavně, když s něčím začínáme. Chodit jste se také nenaučili za den. A vzdali jste to? Ne, protože jste věřili, že to dokážete. Lidé kolem vás chodili a vy jste věděli, že budete chodit také. Věděli jste, že se to naučíte. Věřili tomu. Už chápete, o čem to mluvím? Věřte, že se Tajemství naučíte používat a věřte tomu, že pak si své sny splníte. To je první krok.

Polární expres český osobáček

3. prosince 2014 v 10:55 | Neri |  Pohádky a další milé počtení
Letos měly dopravní podniky Vánoce už prvního prosince. Námrazou byly obdarovány vrchovatě, stejně tak prací. Záblesky na trolejích plně nahradily vánoční světýlka a rozhořčený hovor celých měst se jim stal vánoční koledou. Zato taxikáři si mnuli ruce nad tučnými výdělky a některé děti měly Vánoce z toho, že nemusí do školy. Mojí nadílkou se stala jakási hnusná nemoc, díky které jsem byla donucena opustit relativní bezpečí intru a vydat se na nebezpečnou výpravu zamrzlými cestami do Ostravy za rodiči. Ještě před opuštěním budovy se mě a mé spolubydlící dostalo instruktážního školení na téma "Jak funguje život" od jedné vyžilé vychovatelky. S gustem nám přednesla, že ona do práce musí, i kdyby se tam měla doklouzat a jen jakoby mimochodem dodala, že stejně jezdí autem. Poučení? Kdo má auto, tomu se to kecá!

Po desáté hodině jsem vyšla do ulic s úmyslem splašit nějakého zástupce brněnské MHD. Poučena předchozím dnem, a historkami mnohých jiných, jsem rovnou zavrhla možnost využití tramvajové dopravy. Nechtěla jsem zkoušet své štěstí a znalosti tetrisu ve snaze se nacpat do plné šaliny. Krom toho zde bylo reálné nebezpečí, že se zasekne po první zastávce a bude tam stát celý den. Zvolila jsem tedy bezpečnější možnost jet na nádraží oklikou autobusem. Toto bezchybné zhodnocení situace se mi vyplatilo a na místo určení jsem dorazila včas, stihla si koupit lístek a nacpat se do dalšího autobusu, tzv. náhradní dopravy za vlak. Není žádným překvapením, že vlaky přes Vyškov opět nejezdí, zažila jsem to už předtím a věděla, co a jak. Jízda z Brna do Přerova byla asi o půlhodiny delší, ale pořád jsem na tom byla ještě docela dobře.

V Přerově jsem naskočila do osobáku a zaposlouchala se do milého šveholení lidí kolem. Telefonovalo se o sto šest, každý musel příbuzným povykládat, kde a jak dlouho stojí, kde už stál, kam chce dojet, proč tam nedojede včas a že neví, zdali nemá na několik dní někam zalézt, než zase bude bezpečné jezdit. Jedna dívčina se svěřila dokonce s tím, že šest hodin strávila ve vlaku a byla by tam do rána, kdyby pro ni nepřijel odvoz. Zavolala jsem tedy mámě, abych měla alespoň výjimečně pocit, že na mě taky někdo čeká; a můžu se stejně jako ostatní svěřit s tím, jak mizerná dopravní situace tam venku je.

Osobáček se rozjel a statečně se držel. Pendolino nestálo u Polomi, ale v Hranicích na Moravě a společnost mu na protější koleji hrdě dělal slovenský expres Fatra. Náš starý český chcípáček, špinavý osobáček, projel mezi nimi a mašíroval si to vesele dál. Zasekli jsme se v Polomi. Náladu nám zpříjemňovala sněhová vichřice za oknem a kručení mého žaludku. Po dvaceti minutách se vláček statečně rozjel. Z vedlejšího vagónu se ozvalo bujaré "Hurá" na důkaz toho, že Češi ani v nejtužších situacích (a mrazech) neztrácí optimismus. Jízda stejně optimisticky pokračovala, vláček se držel a míjel své modernější příbuzné bezradně a prázdně stojící na všemožných zastávkách. V Ostravě chcípl.

Zato ostravská MHD, s kořínkem tuhým stejně jako místní obyvatelstvo, fungovala vesele dál jako by se nechumelilo (a naštěstí se zrovna nechumelilo). K rodičům jsem dorazila po třetí hodině odpolední, zmrzlá jak účastník polární expedice, ale šťastná, že to nejhorší mě minulo. A teď si jdu konečně udělat oběd.



Paní zima

3. prosince 2014 v 10:46 | Neri |  Tvorba čtenářů
A jelikož se toto číslo blíží ke konci, přeji vám veselé Vánoce a šťastný Nový rok. Pijte s mírou, slavte bez míry a ve zdraví se vraťte zase ke čtení dalšího čísla Vílího magazínu! Při tom ať vás hlídá i patronka tohoto čísla, Paní zima od slečny Anchor.


Borec se stromečkem

3. prosince 2014 v 10:40 | Neri
Rodiče si z chlapečka vystřelili, že zlobil a dostal jen uhlí, tak jim to náš malý borec vrátil...