Všechno je individuální

6. července 2013 v 23:12 | Tammy |  Duchovní cesta
Tento týden jsem se naučila takovou pěknou věc :) A to, že všechno je individuální. Každý z nás je originál. To není nic nového, že? Ale co to vlastně znamená? Tak především, každému slouží něco jiného. Co je v tuto chvíli dobré a nejlepší pro mě nemusí být a není nejlepší pro všechny ostatní. Neexistuje nic jako jediná pravda, všechno záleží na úhlu pohledu, na tom,o čem je váš životní příběh. A tak jestli já mám zrovna teď potřebu vyjít si ven na procházku a být v přírodě, někdo jiný naopak cítí, že je nejlepší chodit ven míň, zavřít se vklidu doma a třeba na něčem pracovat. Pro někoho je skvělé jíst mrkev, ale někdo ji nemá rád a tak pro něj zdravá zkrátka není. Dělejte, jezte, prožívejte,... to, co vám dělá radost, co ve vás vyvolává pozitivní odezvu. A tak jestli máte chuť na čokoládu, i když je podle všech nezdravá, fajn, dejte si ji. Vykašlete se na to co kdo říká. Já bych si třeba čokoládu nedala a to je taky správné, protože pro mě to nejlepší není.
A tak, chápete, nikdo vám nemůže říct, co je pro vás nejlepší. Čtěte si články ostatních, zkoumejte různá náboženství, styly stravování, oblékání, koníčky, společenská pravidla,... cokoli, ale vždycky si vybírejte jen to, s čím souhlasíte. S čím souhlasíte protože to ve vás vyvolává příjemné pocity. Vždycky si dokážete vybrat to, co je nejlepší. Nepotřebujete nikoho, aby vám to říkal. Věřte tomu :) Když se budete řídit tímhle jednoduchým pravidlem a naučíte se nespoléhat na ostatní a na jejich názory a nenecháte se jimi omezovat, určitě se váš život o hodně zlepší. Je to tak snadné, až je to neuvěřitelné, co? Zvyk je železná košile a tak to nepůjde hned, ale půjde to. Časem.

A další věc - to, co je pro vás zrovna nejlepší, se mění. Dlouho jsem se cítila provinile, když jsem něco změnila. Jako třeba... chodila jsem přes rok jen v černé barvě a máma pořád říkala: To tě přejde. A mně se to nelíbilo, protože to bylo jako by říkala: Je mi jedno, co si myslíš a jak se cítíš, bude po mém. A tak když jsem po čase přestala na černé rezonovat a řekla si: Hele, už se nepotřebuješ schovávat, už to nejsi ty, ta v černém. Byl tu pořád vzdorovitý hlásek, který říkal: Takže uděláš přesně to, co chtěla tvoje matka? Nedokážeš si za tím stát? Co řeknou lidi, že tak měníš názory? Správný člověk se přece drží svých přesvědčení.


(Co myslíte, přemýšlí zrovna nad tím, co by si přála? Co je pro ni dobré? .))


Vtip je v tom, že já se držela cizích přesvědčení. Věděla jsem, že už to pro mě není dobré, ale bála se, že mě budou mít ostatní za neschopnou. Samozřejmě jsem postupem času obměnila šatník a teď v něm mám jen několik černých kousků a černou mám pořád ráda, ale... miluju žlutou. Mám úžasné žluté tričko a mám ho prostě hrozně ráda. A tohle není jen o oblečení, ah, tak přízemní příklad při tak duchovním tématu... (jste pohoršeni, co?)

Třeba s jídlem. Já jako dítě milovala McDonald a čokoládu a horu nezdravých věcí. Prostě jsem každý den snědla celou tabulku čokolády a nedokázala si bez ní představit svůj den. Přišla jsem ze školy zdeptaná a měla pocit, že mi cukr pomáhá. A ano, cítila jsem se po ní líp, v krátkodobém horizontu. Časem, jak jsem se začala hrabat z depresí a nízkého sebevědomí a tak vůbec, jsem zjistila, že nechci jíst věci nadité chemií. Prostě jsem na tom přestala rezonovat. A tak jsem přestala jíst čokoládu, vyloženě ji odmítala a měla jsem skoro měsíc děsné abstinenční příznaky, byla protivná a tak vůbec a rodiče zase říkali: To nevydržíš. No a vydržela. Od října až do ledna jsem nevzala čokoládu do pusy a úplně si na ni odvykla. Připadá mi hrozně sladká. No ale někdy příjde blbá chvilka a my ženské to tak míváme, že mě někdo naštve nebo se zrovna nedaří den a tam mám ten děsně zakořeněný zvyk, že když je mi mizerně, mám si dát čokoládu. Tak jsem si jednou prostě s tímto přesvědčením koupila tabulku čokolády, bio čokolády, takže o žádné porušování mých zásad vlastně nešlo. Zjistila jsem, že mi nepomohla ani trochu a už to není, co to bývalo. Prostě už to ke mně nepatří, změnila jsem se. A změny jsou v pořádku. Není třeba se cítit provinile, změny jsou vždycky super, když je děláte tak, aby všechno souhlasilo s tím, jací jste zrovna v tu chvíli. Abyste se cítili dobře.

Ještě jedna věc. Když něco odmítáte, vytváříte v sobě vzdor, který toho přitahuje víc. A celkově cokoli odmítáte, tvoříte v sobě blok. Je rozdíl mezi tím něco nedělat, protože vám to neslouží, a něco vyloženě odmítat. Jak jsem zmínila, vyhýbám se éčkům. Prostě mi nedělá dobře pocit, že jím potraviny nadité umělými věcmi. A tak říkám, že nejím éčka a lidi to berou tak, že jsem zcela na bio potravě. A to nejsem, protože ke všemu se v bio kvalitě nedostanu, ale vždycky si snažím vybírat věci, co mají co nejméně těhle látek. A stejně jím třeba normální pečivo z obchodu, protože prostě pečivo jíst chci. Ha a o tom to celé je. Jakákoli máte pravidla, nebojte se je porušit. Ostatní řeknou, že je to na houby pravidlo, když ho porušujete, ale hele - jsou to vaše pravidla. Co je komu do toho, jestli je porušujete, když chcete? Vytvořili jste si je kvůli sobě nebo kvůli ostatním? Pokud kvůli ostatním, zahoďte je. Pokud kvůli sobě, můžete je kdykoli bez výčitek kvůli sobě porušit. Takže kdykoli chci, můžu si dát něco nezdravého a cítím se proto líp, protože i sama sobě dopřávám tu svobodu volby. Taky jsem striktní abstinent a všem to říkám a nic alkohlického nepiju, protože nechci. No a tuhle jsem si dala trochu vína s přítelem, protože jsem to prostě chtěla vyzkoušet. Nalila jsem si sklenku griotky, prostě proto, že jsem chtěla. A co je vlastně komu po tom? Dobrovolně abstinuju, můžu to i dobrovolně porušovat. Vždycky mám svobodu volby, dopřejte si ji taky. A to by snad bylo všechno, o co jsem se s vámi chtěla dneska podělit. Mějte se hezky.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Morušová Morušová | 7. července 2013 v 11:45 | Reagovat

Tento článek je úžasný,protože člověku dává pocit, že není nejhorší na světě, když najednou nedodržuje to, čeho se dříve striktně držel. Taky jsem odmítala nezdravou stravu, smažené věci,éčka...Dělám to v podstatě doteď,ale když mám chuť na smažený květák, prostě si jej dám. To samé jako káva s úžasnou mléčnou pěnou a vodní dýmka s chutí kokosu, jsou věci, které jsem dříve striktně odmítala kvůli jejich nezdravosti, ale teď mi tak dokáží zlepšit den, že už si bez nich nedovedu představit život:)

2 Nemesis Nemesis | 9. července 2013 v 15:20 | Reagovat

Já jsem dlouho poslouchala názory ostatních a tiše se podřizovala, ale už před nějakou dobou jsem si uvědomila, že je čeas na změnu. Už  si nenechám mluvit do života, už mě nezajímá, co si myslí ostatní. Teď chci být sama sebou a užívta si života, už žádné zákazy od rodičů, už si nenechám kazit náladu ničím a nikým, existuje pouze teď  atdy. každý se tvoří svou vlastní realitu, svůj vlastní svět a je jen na něm, jaký svět si vytvoří...

3 Ked21 Ked21 | 14. července 2013 v 1:20 | Reagovat

Hezký článek :-)  Některé zvyky jsou pro mě opravdu těžké porušit, přestože bych chtěl. Když mi bylo něco kolem 3 let, tak jsem přestal jíst maso, nikdo neví proč, ani já sám to nevím :D Dneska už mi to začíná překážet, ale neumím se toho zbavit, už je to jen ze zvyku, bez nějakého důvodu, ale řekl jsem si, že do konce léta s tím něco udělám :-)

4 Tammy Tammy | Web | 14. července 2013 v 9:27 | Reagovat

[3]: Vidíš a já to mám naopak. Maso mi nesvědčí, moc ani nevoní, už ho jím jen ze zvyku a chci s tím přestat :-D

5 Ked21 Ked21 | 14. července 2013 v 20:45 | Reagovat
6 Ked21 Ked21 | 14. července 2013 v 20:47 | Reagovat

[4]:heh, tak to je dobrý no :-D naprosto to vystihuje ten nadpis

7 Keta Keta | Web | 21. července 2013 v 17:41 | Reagovat

Což o to, chovat se vždy tak, abych byla šťastná a spokojená tak těžké není... ale co když to za mě potom odnesou ostatní, protože jsem např. neudělala něco, co jsem měla, protože jsem se 'na to necítila'? :D

8 Tammy Tammy | Web | 21. července 2013 v 20:36 | Reagovat

[7]: Ostatní za tebe nic neodnesou. Mají své životy a řídí si je sami, i bez tebe. Jestli to neuděláš ty, udělá to někdo jiný, má-li se to stát :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama