Jsem lvice, slyš můj řev

9. června 2013 v 21:14 | Tammy |  Mé deníkové zápisky
Občas se pozastavím nad tím, jak prapodivnými cestami se můj život ubírá. Stokrát jsem sešla ze své cesty a stokrát se na ni zase vrátila. Když se ohlédnu, jasně vidím, kolik se toho už změnilo. Ještě je toho pořád mnoho předemnou, ale neděsí mě to. Už se nebojím. Důvěřuji si. Moje sebejistota stále roste, každou chvílí je o něco větší a nezlomnější. Já jsem já. Nikdo už nedokáže ovládat můj život. Nikdo neohrozí mou nezávislost. Mám všechno plně ve svých rukou, snad proto se nemusím bát. A mám odvahu. Mám odvahu čelit všem, kteří se snaží měnit má rozhodnutí. Mám odvahu říct ne, mám odvahu si stát za svým, mám odvahu nést svoji zodpovědnost a čelit všem nařčením, lžím a výčitkám, které na mě sypou ostatní. Nezáleží na tom, jestli po mně matka křičí, že jsem sobecká. Nemusím se jí zpovídat. Vím, že ona vidí svět kolem pouze svým omezeným úhlem pohledu. Vidí tak i mě. Vidí nezávislost jako sobectví a vůbec netuší, co je pod tím. Nemusím se proto cítit provinile. Ona sama je zodpovědná za to, jak mě vnímá. Cizí problémy nejsou mé.
A vím, že dokážu cokoli. stačí, když se budu řídit svým srdcem a nebudu si dělat starosti s tím, co bude potom. Pokaždé, když jsem šla za svým srdcem se všechny podružnosti nějak vyřešily. Když jsem sama sebou, bohové stojí při mně. Tak to je a tak to má být. Jsem královna. Jsem vládkyní svého života a nic už to nezmění.
Jsem lvice. Slyš můj řev.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ked21 Ked21 | 9. června 2013 v 22:54 | Reagovat

To mi hodně připomíná citát "Staň se tím, kým jsi.", který pro mě poslední dobou začíná být čím dál více zásadní.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama