Březen 2013

Tančíme životem/stojíme na místě?

31. března 2013 v 22:49 | Tammy |  Mé deníkové zápisky
Točila jsem se a tančila v rytmu hudby, kterou jsem slyšela jen já sama. Zněla mi v hlavě s neodbytnou ozvěnou. Bailamos! V tu chvíli mi to přišlo jako to nejlepší, co jsem mohla udělat. Myšlenky se mi proháněly v hlavě jako divocí býci v aréně. Bylo toho na mě trochu moc. Jen vypnout, nepřemýšlet, vybít tu příšernou frustraci, smutek a prázdnotu fyzickou činností. Pohybem. Tancem. Bailamos? Bailo. Jen já sama. Jako obvykle.
Často mi svět zcela neodbytně leze na mozek. Možná za to může moje vlastní chaotická povaha, skutečnost, že se moje nálady s ohledem na aktuální myšlenky a situace mění jako aprílové počasí. Čím jsem starší, tím víc tomu podléhám, když zrovna můžu. Neovládám se. Nepotlačuji. K čemu? Tohle jsem já. La chica loca, šílená holka.
Ostatně... mají snad být lidé klidní, spořádaní, stabilní? Kde je ta změna, vášeň, vývoj, spontánost, pohyb... tanec života?
Někdy je lepší náladám zkrátka podléhat. Je to osvobozující. Je to skutečné. Znamená to žít.
Život je pohyb. Tanec. Jakkoli šíleně to někdy může vypadat.

Takže...






Za oponou

28. března 2013 v 10:11 | Tammy |  Archiv mých úvah a názorů
Tahle společnost je založená na lžích. Ať už tomu chcete věřit nebo ne, spousta věcí, které bychom odsunuli jen do filmů nebo historických knih není minulostí ani výmyslem - stále existují. Nikdy nevymizely, jen se lépe skryly. Média, hlavní zdroj informací, jsou zmanipulovaná. Vlády celého světa nejsou jen zkorumpované, je to mnohem horší. A ošklivost pravdy dosáhla tak obludných rozměrů, byla tak dlouho a dobře utajována, že jí lidé odmítají věřit. Všichni, kteří doopravdy ví, jak to vypadá za oponou jsou buď umlčováni - to pokud mají příliš velký vliv - nebo prohlašováni za blázny a konspirátory.
Myslíte, že je nemožné utajit vraždy, otrokářství, biologické zbraně, trávení lidstva a jiná zvěrstva?

Představte si, že média řeknou jen to, co si budete přát. Z vraždy udělají sebevraždu. Z biologické zbraně udělají chřipkovou epidemii. A když mizí lidé? Kdo se to dozví, pokud o tom nebude vůbec nic v televizi nebo novinách? Tolik jsme se naučili spoléhat na tyto zdroje, věřit jim. Jsme perfektně zachyceni v sítích vymyšlených lží. A každým dnem se do toho zamotáváme víc a víc. Vzpomeňte si na "fakta", která všichni znají. Opovážil by se někdo zpochybnit to, že je Země kulatá (zploštělá na pólech, ale jinak kulatá), že církev uctívá Boha, atentátníci jsou náboženštví fanatici z arabských států,...
Pravda je příliš hrozná na to, aby jí běžný člověk dokázal uvěřit. Málokdo má tu sílu a odvahu si přiznat, že všechno, v čem vyrostl, co mu ostatní říkají, je lež. Málokdo dokáže unést fakt, že vláda, která nás měla chránit, nás má za pokusná zvířata. A je toho víc. Nečekám, že tomu budete věřit, ne. Většina z vás ž je příliš zamotaná v těch sítích než aby prohlédli. Přesto...

Utéct

16. března 2013 v 10:02 | Tammy |  Mé deníkové zápisky
Někdy chci utéct daleko od všeho, zatoulat se do míst, kde mě nikdo nezná, nikdo nezastaví, nikomu na mně nezáleží a mně nezáleží na nich. Chci odejít od problémů, chci zpřetrhat pouta a opustit klec. Chci utéct před tím vším, co mě pronásleduje, ale svět je příliš vytrvalý. Hledám domov, ale přístav pro mě ještě nikdo nepostavil. Kdekoli jsem, cítím jen, že tam nepatřím. Rodina, přátelé, škola, společnost... Jsem špatná, když mám chuť je všechny zradit, opustit, zůstat sama? A přitom je samotnému těžko. Zjevně mám problém s tím přijímat s dobrými věcmi i ty špatné. Nic není jen dobré, ale já nechci problémy, nechci povinnosti, nechci nic řešit. Chci domů, tam, kde mě znají, ale můj domov je v rovině nedotknutelného, neviditelného... Jen tam patřím a nikam jinam nikdy nebudu. Marná snaha, tady nikdo jako já není. A nebo možná ano a skrývá se. Kdo ví?
Chci odejít a není kam. Chci všechno nechat za sebou a nevím jak. A možná ani není kam jít. Ještě ne.
Jsem unavená. Unavená z cesty bez cíle...
A co je vůbec svoboda? Je to snad něco jiného než taková cesta bez cíle? Nebo je to cíl?
A je vůbec možné někdy dojít do cíle, když cílem života je jen smrt?


I've been around the world in the pouring rain,
Feeling out of place, really feeling strange,
Take me to a place where they know my name
´Cause I ain't met nobody that looks the same

I'm a fish out of water, lion out of the jungle,
I leave my peoples, my peoples, take me to my peoples

Just gotta have someone, gotta have someone
To relate to, to relate to

See I been traveling, been traveling forever
Vidím, že jsem cestovala, vždycky cestovala
...

Numerologie

13. března 2013 v 19:20 | Tammy |  Sebepoznání
Při rozboru slova numerologie nás musí zákonitě napadnout, že jde o výraz z latiny. Mnoho z nás si pamatuje ze školy poučku, že logos=věda a numero=číslo. Právě z latiny se totiž výraz pro čísla přenesl do jiných jazyků. Přesto to má pramálo společného s vědou a matematikou a jde spíše o "vědu" zařazenou mezi věci, jako je astrologie a esoterika.