Červenec 2012

Modrá aura - články

24. července 2012 v 12:48 | přeložila Tammy |  Sebepoznání

Je ve vaší auře krásná modrá?


Jako je tomu u každé jiné barvy aury, i u modré existují rozličné odstíny a aspekty a s těmito odlišnými aspekty přichází odlišné výklady rysů a vlastností. Zde uvádím některé z nejčastějších atributů, které doprovázejí modrou auru. Modrá v auře má tendenci poukazovat na citlivou duši a obvykle pocit klidu,bezpečí a rovnováhy. Tito lidé se obvykle najdou v pečovatelské profesi - ať už přímo jako léčitelé nebo zdravotní sestry, nebo jako matky, pečovatelky nebo usilují o dobro lidstva ve větším měřítku. Modrá často naznačuje, že člověk řídí svůj život hodně podle toho, jak se cítí, mohou působit jako velmi emotivní a snadno se rozpláčou. Často můžou zjistit, že jsou příliš ponoření do emocí jiných lidí a může se zdát, že se v nich přímo topí.

Fialová barva aury - články

21. července 2012 v 17:55 | Tammy |  Sebepoznání
Všimla jsem si, že v češtině sice lze najít nějaký ten slušný článek o povah lidí podle barvy aury, ale ty nejlepší a nejobsáhlejší jsou většinou v angličtině. Rozhodla jsem se, že tedy budu překládat. Prozatím svou barvu a pak se snad dostanu i k dalším, pokud překonám lenost :D Jinak piště do komentů, kterou barvu chcete jako další. Pokud nevíte, jakou máte auru a nevidíte je nebo neznáte někoho, kdo aury vidí, zkuste třeba tento test. Je docela rozumně udělaný, vyšel mi stejně jako vlastní pozorování, takže v něj mám docela důvěru.
Naneštěstí se mi nedaří najít jeden opravdu dobrý článek, nevím, jestli špatně hledám nebo už je smazaný, ale co se dá dělat.

Psalo se tam, že fialoví musí svoje intuitivní schopnosti používat pro pomoc ostatním. Je to dá se říct "dar od boha" a nefunguje, když ho někdo zkouší využívat pro sobecké cíle - slávu, moc, prachy, znáte to...
A pak ještě něco o tom, že v sebe musí nejdříve uvěřit, aby mohli skutečně vést a lidé za nimi šli.
Zkrátka mě vážně mrzí, že už ten článek nemám.

Překlady

21. července 2012 v 16:41 | Tammy

Smrtelní (Holly Black)

Říše pozemských andělů (Doreen Virtue)


Články o aurách

- fialová "vizionář"
- modrá "pečovatel"
- indigo "mimozemšťan"
- levandulová "snílek"
- krystalová "přizpůsobivý"
**
- červená "divoký"
- oranžová "riskující"
- magenta "excentrický"
- žlutá "veselý"
- tělesně zlatá "zodpovědný"
**
- mentálně zlatá "logický"
- citlivě zlatá "rodinný"
- milující zlatá "zmatený"
- zelená "perfekcionista"
...

Zahrádkářství a Bůh

20. července 2012 v 22:12 | Tammy |  Zábava, vtipy
Zajímám se už nějaký ten pátek o rodové statky, ekofarmy, permakulturní pěstování a tak dále... no a na jednom webu, konkrétně tady - http://www.ekozahrady.com/dobry_vtip.htm jsem našla dobrý vtip. Každého asi nenadchne, ale lidi se stejným přístupem k přírodě a nadhledem (většinou) vůči lidem by mohlo. Snad nevadí, když to zkopíruju :D

Víly osobně

20. července 2012 v 9:17 | Tammy |  Mé duchovní zážitky
Jak jsem psala o své "nové" bandě víl, tak tady se trošičku rozepíšu o každé z nich. Hledala jsem na internetu nějaké obrázky, které by je vystihovaly, protože zas tak dobře kreslit neumím. Netroufám si na ně. Tedy...

Banda víl

19. července 2012 v 23:05 | Tammy |  Mé duchovní zážitky
Věřte-nevěřte...

Dívat se na svět s optimismem?

19. července 2012 v 13:15 | Tammy |  Archiv mých úvah a názorů
To dokážu jen málokdy a jediným dostatečným důvodem, proč přes všechnu tu špínu kolem ještě má smysl být optimistou je ten, že v sebelítosti, smutku, znechucení a strachu se nedá žít - jen přežívat.
Nejsem z těch, kteří ráno vstanou a už ví, že celý den bude krásný. Dokážu si užívat šumění větru v korunách stromů a zpěvu ptáčků a drobných všedních radostí. Dokážu být přesvědčená, že všechno nakonec dobře dopadne, nebo se tím alespoň utěšovat, ikdyž tomu zrovna nevěřím. Můžu občas přehlížet špatnosti kolem, ale jsou věci, které nedokážu.
Neumím důvěřovat lidem, očekávat pomoc nebo sama nezištně každému pomáhat. Neočekávám, že příští vláda už bude hájit naše zájmy, ne jen ty svoje a nevěřím tomu, že tomuto světu vládne dobro.
Tak jsem nebo nejsem optimista? Jsem realista. Vím, že tahle doba je špatná, a dobrého je pomálu, ale tím víc si ho vážím. Vím, že svoboda je spíš prázdný pojem a naše existence jsou povětšinou jen o přežívání, vydělání peněz na jídlo, stresu,...
Přesto věřím, že bude lépe, věřím, že alespoň ta menšina lidí, opravdu dobrých lidí, otevře postupně ostatním oči a nakonec se něco, všechno, změní.
Občas mám takovou náladu, že jsem skutečný optimista, věřím, že vše bude dobré, s ničím si nelámu hlavu.
Občas mě zachvátí pesimismus a strašný smutek nad tímhle světem.
Nejsem dokonalá, jsem rozpolcená duše, která se snaží snést přítomnost a doufat, věřit, v budoucnost.
Je možné být optimistou, ale není být možné optimistou pořád, aniž bychom byli slepí.
Ve všem by měla být nějaká míra. Všeho moc škodí.

Tak aby bylo jasno

2. července 2012 v 21:59 | Tammy |  Archiv mých úvah a názorů
Už mě unavují někteří lidé, kteří si stojí za svými názory jak ocas velbloudovi za zadkem. Nic proti tomu, když má někdo své zásady a tak vůbec. Já sama jsem umíněná, ale naučila jsem se v životě nic ostatním necpat. Mluvit o kontroverzních tématech jen když začnou sami nebo se ptají. Prostě nemám chuť na nějaké hádky o to, kdo má pravdu. Já vím, že ji mám já a druhý je o tom přesvědčený stejně neoblomně, tak co se změní? Vůbec nic.
No, horší je to když se někdo opravdu zeptá. Lhát nehodlám, za svými názory si stojím. Přesto mi nějak chybí ten elán abych je pořád dokola obhajovala před nevěřícími tomáši.

Já nežiju proto, abych žila, ale pro to, co můžu za svůj život dokázat. Raději zemřu při tom pokusu o dokazování, než abych uchránila holý život pro nic za nic. Jednou jsem řekla, že obdivuji lidi za to, jak jsou ochotni udělat vše pro záchranu svého života. Byla to ironie. Pro mě vždy existovaly vyšší věci než je život, ale ostatním to připadá potrhlé a nepochopitelné.

Tak třeba dvakrát od stejné osoby jsem se po nějaké své narážce dozvěděla, že bych zabila slepici ani bych nemrkla, kdybych měla hlad. Řekla jsem jen: "Já ne." A tím pro mě debata končila. Poznám, když je někdo umíněný a nedokáže pochopit, že pro každého vlastní život není důležitější než život všeho ostatního. Mohla jsem se jí zeptat, jestli by zabila svou sestru, kdyby tam s ní byla místo slepice. Ale neudělala jsem to. Proč se zbytečně pouštět to konfliktů?
Jen si to vybíjím tady. Pro všechny bohy starověku, můj život patří přírodě. Jsem tady jen proto, abych jí pomáhala, abych zvířata chránila a učila lidi jak se k nim mají slušně chovat. Kdybych zabila a snědla zvíře kvůli vlastnímu přežití, kdybych zničila vše, za co bojuji... Jak bych si vůbec mohla vybrat v takovém případě život a zradit celý jeho smysl?! K čemu by mi pak byl? Jak bych se na sebe ještě někdy dokázala podívat do zrcadla, jak bych mohla žít s vědomím, že jsem si nestála za svým když bylo třeba přestat mluvit a začít jednat?
Pro mě příroda není jen nějaká kulisa divadla zvaného život. Pro mě je celým smyslem mé existence, domovem a místem, do kterého patřím. Země je má matka. Víly jsou mé sestry a zvířata jsou jako mé děti, které mám chránit. Miluji je a neublížila bych jim pro to, abych zachovala holý život. Tolik bych chtěla lidem vysvětlit, jaké to je být skutečnou součástí živého světa kolem a nestarat se jen o vlastní sobeckost. Jenomže nemůžu, tohle chápe jen málokdo.
Tak radši mlčím a vybíjím si to tady. Přesto...
Jednou budu muset přestat couvat před nutností obhájit vše, pro co žiju, i nahlas i před těmi nevěřícími a zabedněnými.
Jen doufám, že mi dají bohové dost síly na to, abych to zvládla.