Ženy a jejich úloha ve společnosti

27. března 2011 v 20:56 | Tammy |  Archiv mých úvah a názorů
Nevěděla jsem, jak to přesně nadepsat. Chci napsat svůj názor na to, jak je na ženy nahlíženo. Že mají být slušné, milé, mají chtít děti a kdesi cosi a o tom, jak se to časem změnilo. A o mém názoru na tohle všechno co si lidé obecně myslí. Můj názor je (ostatně jako na hodně věcí) odlišný od tradic. Tak se na to podívejme...


Trvalo dlouho, než jsme si my ženy vydobyly rovnoprávnost - alespoň na papíře - ale i tak se některé věci nezměnily. Pořád jsou profese, kde dávají přednost mužům a i v jiných se to děje. Předpokládá se, že se žena vdá a pořídí si děti, ikdyž to už v dnešní době není pravidlem. Na jedné straně stárne a vymírá populace, na druhé ale máme konečně my ženy svobodu volby. Dokáže mě rozčílit, když se tahle rovnoprávnost nerespektuje. Nejde jen o práci a rodinu, ale i třeba takové věci, které jsou mužům dovolené (ba někdy i vyžadované) a u žen se to pořád napadá.

První je tedy práce. Jak jsem zmínila výše, takové informatičky, dělnice nebo mechaničky nejsou moc rozšířené a pohlíží se na ně jako na "mužatky". Chlapi neradi vidí, když jim někdo bere hasák a hlavně když zjistí, že ženy dokáží to samé co oni, nedejbože ještě lépe. Ztrácí tak svůj pocit užitečnosti, "já jsem chlap, silný pán tvorstva a ty mě potřebuješ, protože jsi slabá žena". Tohle je totiž hodně zakořeněné, ještě z pravěku, kdy ženy byly doma s dětmi nebo sbíraly a muži dělali náročnou práci. Časy se mění a pro chlapy je těžké si najít jiný smysl. Ovšem, s tímhle mívají problémy i ženy, které mají rády tradiční pojetí společnosti.

Vztahy - všichni dobře víme, že na muže, který střídá ženské se pohlíží jako na "kance" a holka je hned prostitutka, když to řeknu slušně. Od žen se očekává, že to budou ty romantičky vzdychající nad hloupými telenovelami v televizi, které muži na jedné straně odsuzují a na druhé obdivují. Už proto, jak jsou odlišné.

Co se týče rodiny, tam měla žena vždy přesně určenou svou úlohu. Strážkyně krbu, která se starala o děti, vařila manželovi večeři, když přišel z lovu/práce a starala se o domácnost. Tam se toho změnilo asi nejvíc. Teď už se ženy více věnují kariéře, děti mají v pozdějším věku (pokud vůbec) a někdy zůstává na mateřské otec. Proč taky ne? Já osobně bych se asi bála většine chlapů svěřit dítě, ale když bych viděla, že se dokáže postarat a měla lepší plat, je to rozumné. Co opravdu nesnáším je, když někdo pomlouvá ženy, které nechtějí děti. Je to snad jejich rozhodnutí, jestli budou mít do smrti na krku tvory, kteří potřebují lásku a péči a výchovu a se kterými to vůbec není snadné. Pro matky i děti je lepší, když zůstane žena, která jim tohle není schopna dát, bezdětná. Jestli je žena sobecká, což je oblíbená urážka, no a co? Dítě, které by si pořídila by trpělo. Přirozenost se nemění snadno. Jestli je kariéristka (další urážka) a necítí v rodině náplň svého života, je to její rozhodnutí. Nikdo nemá právo soudit ostatní za jejich rozhodnutí, zvláště když jsou tak vážná.
A já? Já po dítěti nijak zvlášť netoužím. Určitě ne jako po náplni života, tím pro mě není rodina ani kariéra, ale spíše dělat něco užitečného, pomáhat přírodě, být prostě šťastná. Na druhou stranu, nevadilo by mít jedno dítě. Chtěla bych dceru, pokračovatelku rodu, kterou bych naučila všechno co umím a vím o nadpřirozenu a úctě k přírodě. Ve skutečnosti je to spíš o tom, že bych chtěla někomu dát to, co já neměla. Matku, která by mě ve všem podporovala. Chm, to je smutné, když už ani nepotřebujete psychologa a rozbory svého chování si děláte sami.

Mluvení sprostě, další věc, která se u žen nerada vidí, asi jako dříve kalhoty. Někomu to připadá odporné, mě přirozené. Nadávání poskytuje úlevu a nevím, proč bychom nemohly mlvuit stejně jako muži. Abychom působily nadále jako jemné princezny? Jenomže těmi nejsme. Každá z nás je jedinečná. Některá je veselá, jiná smutná, některá princezna, jiná sportovkyně nebo svůdnice, která střídá chlapy jako ponožky a nechce se vázat. Jiná je zas milá a pečující s kupou dětí kolem sebe. Ale každá je stejně krásná jako druhá, ať už se rozhoduje jakkoli a chová se jako panenka nebo ne.
Tak to je můj názor a za tím si stojím :)

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Keta Keta | Web | 28. března 2011 v 14:10 | Reagovat

Jé, ten obrázek je nádherný xD
A máš - jako vždy - pravdu :D Jen mě udivuje, že ti tak vadí, že ženy "nemůžou" vykonávat některé "mužské" práce... Proč nenechat chlapy těžce pracovat a zatím doma neotírat prachovkou skříně? xDD

2 Luz Luz | 28. března 2011 v 15:51 | Reagovat

[1]: Prostě jde o princip, řekla bych. To, že se vůbec lidi rozdělujou podle pohlaví a říká se, že jedno z nich má dělat tohle a druhé ono. S tím nesouhlasím a vůbec s tím, jak společnost přikládá tomu škatulkování podle pohlaví až příliš velký význam.
Dobrý článek a dobré postřehy :)

3 Tammy Tammy | Web | 28. března 2011 v 16:24 | Reagovat

[1]: Protože mě osobně otírání skříní strašně nebaví a některé holky (i jsem jich pár znala) třeba ta těžká práce baví. O to jde - možnost dělat cokoli chceš ať už jsi muž nebo žena :)

4 Ginger Ginger | Web | 1. dubna 2011 v 16:48 | Reagovat

Trefné. Taky se mi nelíbí škatulkování podle toho, jestli je někdo chlap nebo ženská. Já chodim na šerm a všichni se mi smějou, že sem párátko.No a? Taky se umim prát a ne že ne...i když dle kupy lidí vypadám jako křehule :D

5 Tammy Tammy | Web | 1. dubna 2011 v 19:58 | Reagovat

[4]: To já taky, na šerm nechodím, ale dřevěný bych se třeba ráda naučila :D No, jeden si zvykne ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama