Čas na změny?

5. března 2011 v 15:21 | Tammy |  Mé deníkové zápisky
Jo, mám za sebou hektické období. Trvá už asi tak od...předminulého podzimu? Co jsem začala běhat kolem středních škol atd. Bylo to podivné období plné rozhodnutí, změn a především starostí. Málem mě to zabilo, psychicky to bylo hrozně náročné. A teď je to konečně pryč...všechny ty starosti odvály pryč a tohle období se chýlí ke konci. Skoro jako bych už cítila závan svěžího vzduchu z nově otevřených dveří. Vím kdo jsem, teď už ano, a hodlám se chovat přesně jako . Teď přišel takový mezičas, doba, kdy se dokončují poslední změny v mém životě a kdy jsem konečně šťastná. Alespoň pro tuto chvíli. Líbí se mi to nové uspořádání, líbí se mi, že jsem dost silná a odvážná na to, abych si zařídila život podle sebe. Líbí se mi, že už se nemusím zmítat mezi začleněním a vyčleněním se ze společnosti. Teď jsem tam kde jsem - svobodná, volná a zcela nezávislá na tomto podivném světě. Ikdyž z něj nemůžu zmizet docela.

Nevím, jestli znáte ten pocit úlevy - když zmizí všechny starosti, ale ne tak, že byste na ně nemysleli, jako když se třeba opijete nějakým chlastem. Zmizely tak, že se vyřešily. Všechny do jednoho. Je to vážně zvláštní a nezvyklý pocit. A miluju ho. Teď se snažím ten stav udržet. Zjistila jsem, že nejlepší je řešit problémy rovnou, tak, jak příjdou, než se jimi dlouho trápit. Druhá důležitá věc je nevyčítat si. Vím to, ale občas se to těžko dodržuje. A třetí - vykašlat se na názor ostatních. A vůbec - udělala jsem to. Neptejte se co, ale mám z toho strašnou radost. Zbavila jsem se něčeho, co mě hrozně tížilo.

A druhá věc... Už nejsem úplně taková, jaká jsem bývala. Minulost, která tady byla, už neplatí. Ne celá. Cítím neodolatelnou potřebu se od ní odstřihnout, chci změny. První změna je ta, o ketré se nebudu zatím víc šířit. Druhá, že si asi v dohledné době zruším facebook. Začíná mi vadit ten nedostatek soukromí, který zahrnuje.

Za třetí, přestává mě držet ta potřeba chodit v černé. Určité části ve mě se líbí, že je na první pohled poznat, že jsem jiná a určitá část mě je melancholická a vždycky bude. Černá na mě pořád nepůsobí tak jako na ostatní, ale začínám si všímat nevýhod s ní spojených. Tak třeba - lidé trpí předsudky vůči metalistům apod. Nepůsobí to pro ně věrohodně. Je to smutné, ale je to fakt. Shánět černé věci je také občas kříž...a já jsem líná na to abych běhala po obchodech a prošmejdila je od základů kvůli jedinému hadříku. A přiznejme si to nebo ne - jsem víla a teď, když už nejsem tak uvězněná v tom kolotoči smutku, vnímám i to, že je pro mě přirozenější oblékat se do světlejších barev, rozevlátých sukní a kdoví čeho, jako když jsem byla menší. Taky mi barvy víc sluší. Černá byla taková náplast, něco, co mi pomáhalo se vyrovnat s tím, co se dělo. A nakonec - už na sebe nepotřebuji upozorňovat tím, že jsem celá v černém. Jsou i jiné způsoby jak nepůsobit komerčně...nebo jinak - proti módě se dá jít i jinými způsoby. Jiná než ostatní budu vždycky, ať mě tedy lidé nejdříve poznají, než to zjistí.

Samozřejmě, jsou tady stále věci, které se mnou půjdou do mého nového života. Je to tenhle blog, jsou to mé dvě nejlepší kamarádky, moje zatrolená rodina, kterou mám stejně trochu ráda, moji andělé a víla, moje dlouhé vlasy, hudební vkus, koníčky a názory. To se asi nikdy nezmění, protože to nechci. Je vlastně dost věcí, se kterými jsem spokojená tak, jak jsou a to je vlastně to nejlepší na každém životě. Věci, které člověk nechce měnit.
Věci, které má člověk rád.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Keta Keta | Web | 6. března 2011 v 10:26 | Reagovat

No to by mě vážně zajímalo, co se ti povedlo udělat xD
Každopádně jsem šťastná, že jsi šťastná :-D

2 Tammy Tammy | Web | 6. března 2011 v 10:27 | Reagovat

[1]: Všechno se dozvíš... za pár měsíců :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama